Osmisloková báseň po čtyřech verších

Motýli

Jaroslav Seifert
(8 slok, básně na recitaci 7 třída, od Jaroslava Seiferta)

Když chlapci jarem rozcuchaní

bělásky v hrsti nosili,

běloučký pel jim zůstal v dlani.

Ubohá křídla motýlí!

~

Motýly znám i každou kytku.

Hle, právě sedl na římse

žluťásek! Kdepak mám svou síťku?

Však nesmím ven a učím se.

~

Z počtu mám desetinnou tečku,

pak zeměpis a mluvnici.

Zkroušeně sedím u stolečku

a jaro běží ulicí.

~

Hospodařil jsem špatně s časem.

Dnes praží slunko do oken,

a já tu sedím nad atlasem,

odříkávaje spoustu jmen.

~

Nikobary a Andamany,

Borneo, Jáva, Celebes.

Motýlek stříbrem postříkaný

třepetá se až u nebes.

~

A babočka a oko paví,

když atlas jsem si rozvíral,

na mapě sedí blízko Jávy;

a na Borneu admirál.

~

Černopláštník je na rovníku

a chlubí se svým sametem

a okáč v stéblech poledníků

houpe se jako nad květem.

~

Hleděl jsem dlouho v očka křídel,

zatajiv dech, bych nesvál pel.

dokud jsem hezčí neuviděl.

Pak na síťku jsem zapomněl.

Osmisloková báseň po čtyřech verších, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem Seifert

Také se můžete podívat na článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta a dozvědět se další související informace.

Jarní slavnost

František Gellner
(8 slok, básně na recitaci 7 třída, od Františka Gellnera)

Vděk noci vystřídal dne krásu;

v čím dál tím lepší náladě

seděli v mírném světel jasu

páni i dámy v zahradě.

~

Mdlá vůně stromů kořenila

dráždivou příchuť zábavy,

nápojů čarodějná síla

stoupala rychle do hlavy.

~

Ach, a tu stalo se, že malá

a rozpustilá Helenka

v nemístné chloubě ukázala

všem půvab svého kolénka.

~

Dámy se zarděly, jak zřely

Helenčin světlý podvazek,

z mužů však mnozí zapomněli

na srdcí pevný závazek.

~

Nazítří došlo na ty pány;

leckde se střetly náhledy.

Nestoudně byly popírány

veškeré hříšné pohledy.

~

Miladin ctitel rozhorlený

děl: "Ne, toť nedovoleno!

Má drahá, ejhle, dnešní ženy!

Před lidmi! svoje koleno!

~

Druhý zase pravil: "Vínko zblázní

hlavičky zvyklé na vodu,

že zaměňují s parní lázní

veřejnou, prosím, hospodu."

~

Každý se změnil za chvilenku

v mravokárce a mudrce;

však při vzpomínce na Helenku

hřálo to přec jen u srdce.

Les

Jaroslav Seifert
(8 slok, básně na recitaci 7 třída, od Jaroslava Seiferta)

Kamení města šlapu rád,

tvrdé už se mi nezdá.

Každého jinam vede snad

na nebi jeho hvězda.

~

Lesníkem také chtěl jsem být,

počítat kubíky dřeva,

les kříže krážem prochodit

a čekat na tetřeva.

~

Srnečky hlídat na louce

a měřit smrky, duby,

mít sojčí pero v klobouce

a znak s kančími zuby.

~

Po mechu bych se procházel

a v zimě krmil laně;

i pro psa už jsem jméno měl -

však zapomněl jsem na ně.

~

Veverky, bílé pod bříškem,

jež hnízdí mezi ptáky,

mám dodnes rád. A oříšky,

ty míval jsem rád taky.

~

Dýchal bych vůni pryskyřic

i houby voněly by.

Řekněte, co je v světě víc,

než najít pěkné hřiby!

~

Co ze všeho dnes zbylo mi,

z těch snů šťastného lovce?

Chodím dnes také pod stromy,

ale jen ve Stromovce.

~

Kamení města šlapu rád,

tvrdé už se mi nezdá.

Každého jinam vede snad

na nebi jeho hvězda.

Za zmínku stojí také článek Báseň pro 5. třídu.

Ptení

Petr Bezruč
(8 slok, básně na recitaci 7 třída, od Petra Bezruče)

Domky máš žluté a chudobné,

vidím a vidím, že v Ptení

po skromnu horáci dýchají,

že zde již Hanáků není.

~

Hleď, mezi domky je kopeček,

travnatý, nenáhlý, nízký:

zámeček se čtyrmi věžkami

ve středu tiché té vísky.

~

Na vršku slívy a kaštany,

lípy a po kraji borek.

Zámeček knížecí? Ne, to jest

pijáka-sedláka dvorek.

~

Trhliny ve zdech a pavouci,

do zkázy všecko to chvátá,

dřevěný plot kolem dokola,

dřevěné kolny a vrata.

~

Kdyby tak jiskra sem zalétla,

pomocí zámečku není,

chudobný žaluješ bídu svou,

vidím, žes zámeček z Ptení.

~

Před časy řinčely meče zde,

poháry do kuropění,

odtud jsi do boje vylétal,

rytíři Jeníku z Ptení.

~

Dnes je vše pusto a rozbito,

smutně tu stojí a vzdychá

ve středu hliněných chaloupek

zapadlá panská ta pýcha.

~

Dočkám a dočkám se jedenkrát,

aby smích táhl po líci

nad pádem toho, co vraždil nás

nahoře nad Ostravicí?

Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Jiří Žáček - básničky pro děti 4 sloky, který přináší další nové pohledy v souvislostech.

Perun a Vladimír

Zpěv I.

Karel Havlíček Borovský
(8 slok, báseň na recitaci 7 třída, od Karla Havlíčka Borovského)

Vladimír cár na svůj svátek,

když seděl na trůnu,

poslal drába s vyřízením

k bohovi Perunu.

~

"Hřmi, Perune, na můj svátek

místo kanonády,

škoda prachu, dost ho padne

v bitvách u armády.

~

Hřmi, Perune, na můj svátek

místo kanonády,

pak si přijdi se mnou vypít

šálek čekolády." -

~

Pan dráb přišel k Perunovic,

zatloukl na vrata,

děvečky se hnedle zeptal:

"Doma-li pantáta?"

~

Doma, doma, pane drábe,

ve veliké chatě,

sedí s jehlou na pekýlku,

zašívá si katě."

~

"Vzkazuje vás, pantatínku,

cár náš pozdravovat,

máte prej mu k tomu svátku

drobet zabubnovat."

~

Jak to přeslech tatík Perun,

hnedle čelo zvraštil,

skočil s kamen na lavici,

kaťmi o zem praštil:

~

"Raději pásat husy ve vsi,

po bahnách se ploužit

než u toho Vladimíra

zde za boha sloužit."

Článek Vtipné básně k recitaci 9. třída by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.

Co je osmisloková báseň po čtyřech verších

Osmisloková báseň je básnický útvar složený z osmi slok, přičemž každá sloka má čtyři verše. Tato pravidelná stavba přináší textu rytmus a přehlednost, což je důležité zejména u básní určených k recitaci nebo školní interpretaci.

Díky této struktuře se báseň snadněji člení na významové celky a čtenář lépe vnímá vývoj nálady či myšlenky.

Nebo si můžete přečíst článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ, který úzce souvisí s tímto článkem.

Proč se osmislokové básně učí ve škole

Básně o osmi slokách se často objevují v učivu 7. třídy, protože představují ideální kompromis mezi délkou a srozumitelností. Žáci se na nich učí rozpoznávat sloku, verš, rytmus i rým.

Zároveň se jedná o formu, která umožňuje práci s obrazností a emocemi, aniž by byla pro žáky příliš náročná.

Také se můžete podívat na článek Vtipné básničky o zvířatech a dozvědět se další související informace.

Jaroslav Seifert a osmisloková báseň

Jaroslav Seifert patří mezi autory, kteří tuto formu využívali velmi přirozeně. Jeho osmislokové básně často propojují dětský pohled na svět, vzpomínky, přírodu a každodenní život.

Právě díky srozumitelnému jazyku a pravidelné stavbě jsou jeho básně vhodné pro recitaci i rozbor ve škole.

Popřípadě nabízíme ještě článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.

Rytmus a práce s veršem

Čtyřveršová sloka poskytuje prostor pro jasný rytmus, který pomáhá zapamatování textu. U osmislokových básní je rytmus obzvlášť důležitý, protože se opakuje v každé sloce a vytváří jednotný celek.

Pravidelnost veršů dává básni řád, zatímco obsah může být hravý, melancholický nebo vyprávěcí.

Za zmínku stojí také článek Texty básní k recitaci 5 slok.

Významové členění osmislokové básně

Osm slok umožňuje básníkovi rozvinout téma postupně. Často lze pozorovat, že první sloky uvádějí prostředí nebo situaci, prostřední část rozvíjí děj či emoce a závěrečné sloky přinášejí pointu nebo zamyšlení.

Toto členění pomáhá čtenáři i recitátorovi lépe porozumět smyslu básně.

Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Básně k recitaci 8. třída, který přináší další nové pohledy v souvislostech.

Osmisloková báseň a recitace

Při recitaci je osmisloková báseň po čtyřech verších velmi praktická. Umožňuje práci s pauzami mezi slokami a s gradací přednesu.

Recitátor může každou sloku pojmout jako samostatný celek, aniž by ztratil kontinuitu celého textu.

Článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.