Osmisloková báseň po čtyřech verších

Motýli

Jaroslav Seifert
(8 slok, básně na recitaci 7 třída, od Jaroslava Seiferta)

Když chlapci jarem rozcuchaní

bělásky v hrsti nosili,

běloučký pel jim zůstal v dlani.

Ubohá křídla motýlí!

~

Motýly znám i každou kytku.

Hle, právě sedl na římse

žluťásek! Kdepak mám svou síťku?

Však nesmím ven a učím se.

~

Z počtu mám desetinnou tečku,

pak zeměpis a mluvnici.

Zkroušeně sedím u stolečku

a jaro běží ulicí.

~

Hospodařil jsem špatně s časem.

Dnes praží slunko do oken,

a já tu sedím nad atlasem,

odříkávaje spoustu jmen.

~

Nikobary a Andamany,

Borneo, Jáva, Celebes.

Motýlek stříbrem postříkaný

třepetá se až u nebes.

~

A babočka a oko paví,

když atlas jsem si rozvíral,

na mapě sedí blízko Jávy;

a na Borneu admirál.

~

Černopláštník je na rovníku

a chlubí se svým sametem

a okáč v stéblech poledníků

houpe se jako nad květem.

~

Hleděl jsem dlouho v očka křídel,

zatajiv dech, bych nesvál pel.

dokud jsem hezčí neuviděl.

Pak na síťku jsem zapomněl.

Osmisloková báseň po čtyřech verších, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem Seifert

Také se můžete podívat na článek Báseň pro 5. třídu a dozvědět se další související informace.

Jarní slavnost

František Gellner
(8 slok, básně na recitaci 7 třída, od Františka Gellnera)

Vděk noci vystřídal dne krásu;

v čím dál tím lepší náladě

seděli v mírném světel jasu

páni i dámy v zahradě.

~

Mdlá vůně stromů kořenila

dráždivou příchuť zábavy,

nápojů čarodějná síla

stoupala rychle do hlavy.

~

Ach, a tu stalo se, že malá

a rozpustilá Helenka

v nemístné chloubě ukázala

všem půvab svého kolénka.

~

Dámy se zarděly, jak zřely

Helenčin světlý podvazek,

z mužů však mnozí zapomněli

na srdcí pevný závazek.

~

Nazítří došlo na ty pány;

leckde se střetly náhledy.

Nestoudně byly popírány

veškeré hříšné pohledy.

~

Miladin ctitel rozhorlený

děl: "Ne, toť nedovoleno!

Má drahá, ejhle, dnešní ženy!

Před lidmi! svoje koleno!

~

Druhý zase pravil: "Vínko zblázní

hlavičky zvyklé na vodu,

že zaměňují s parní lázní

veřejnou, prosím, hospodu."

~

Každý se změnil za chvilenku

v mravokárce a mudrce;

však při vzpomínce na Helenku

hřálo to přec jen u srdce.

Les

Jaroslav Seifert
(8 slok, básně na recitaci 7 třída, od Jaroslava Seiferta)

Kamení města šlapu rád,

tvrdé už se mi nezdá.

Každého jinam vede snad

na nebi jeho hvězda.

~

Lesníkem také chtěl jsem být,

počítat kubíky dřeva,

les kříže krážem prochodit

a čekat na tetřeva.

~

Srnečky hlídat na louce

a měřit smrky, duby,

mít sojčí pero v klobouce

a znak s kančími zuby.

~

Po mechu bych se procházel

a v zimě krmil laně;

i pro psa už jsem jméno měl -

však zapomněl jsem na ně.

~

Veverky, bílé pod bříškem,

jež hnízdí mezi ptáky,

mám dodnes rád. A oříšky,

ty míval jsem rád taky.

~

Dýchal bych vůni pryskyřic

i houby voněly by.

Řekněte, co je v světě víc,

než najít pěkné hřiby!

~

Co ze všeho dnes zbylo mi,

z těch snů šťastného lovce?

Chodím dnes také pod stromy,

ale jen ve Stromovce.

~

Kamení města šlapu rád,

tvrdé už se mi nezdá.

Každého jinam vede snad

na nebi jeho hvězda.

Za zmínku stojí také článek Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta.

Ptení

Petr Bezruč
(8 slok, básně na recitaci 7 třída, od Petra Bezruče)

Domky máš žluté a chudobné,

vidím a vidím, že v Ptení

po skromnu horáci dýchají,

že zde již Hanáků není.

~

Hleď, mezi domky je kopeček,

travnatý, nenáhlý, nízký:

zámeček se čtyrmi věžkami

ve středu tiché té vísky.

~

Na vršku slívy a kaštany,

lípy a po kraji borek.

Zámeček knížecí? Ne, to jest

pijáka-sedláka dvorek.

~

Trhliny ve zdech a pavouci,

do zkázy všecko to chvátá,

dřevěný plot kolem dokola,

dřevěné kolny a vrata.

~

Kdyby tak jiskra sem zalétla,

pomocí zámečku není,

chudobný žaluješ bídu svou,

vidím, žes zámeček z Ptení.

~

Před časy řinčely meče zde,

poháry do kuropění,

odtud jsi do boje vylétal,

rytíři Jeníku z Ptení.

~

Dnes je vše pusto a rozbito,

smutně tu stojí a vzdychá

ve středu hliněných chaloupek

zapadlá panská ta pýcha.

~

Dočkám a dočkám se jedenkrát,

aby smích táhl po líci

nad pádem toho, co vraždil nás

nahoře nad Ostravicí?

Perun a Vladimír

Zpěv I.

Karel Havlíček Borovský
(8 slok, báseň na recitaci 7 třída, od Karla Havlíčka Borovského)

Vladimír cár na svůj svátek,

když seděl na trůnu,

poslal drába s vyřízením

k bohovi Perunu.

~

"Hřmi, Perune, na můj svátek

místo kanonády,

škoda prachu, dost ho padne

v bitvách u armády.

~

Hřmi, Perune, na můj svátek

místo kanonády,

pak si přijdi se mnou vypít

šálek čekolády." -

~

Pan dráb přišel k Perunovic,

zatloukl na vrata,

děvečky se hnedle zeptal:

"Doma-li pantáta?"

~

Doma, doma, pane drábe,

ve veliké chatě,

sedí s jehlou na pekýlku,

zašívá si katě."

~

"Vzkazuje vás, pantatínku,

cár náš pozdravovat,

máte prej mu k tomu svátku

drobet zabubnovat."

~

Jak to přeslech tatík Perun,

hnedle čelo zvraštil,

skočil s kamen na lavici,

kaťmi o zem praštil:

~

"Raději pásat husy ve vsi,

po bahnách se ploužit

než u toho Vladimíra

zde za boha sloužit."

Článek Vtipné básně k recitaci 9. třída by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.

Co je osmisloková báseň po čtyřech verších

Osmisloková báseň je básnický útvar složený z osmi slok, přičemž každá sloka má čtyři verše. Tato pravidelná stavba přináší textu rytmus a přehlednost, což je důležité zejména u básní určených k recitaci nebo školní interpretaci.

Díky této struktuře se báseň snadněji člení na významové celky a čtenář lépe vnímá vývoj nálady či myšlenky.

Proč se osmislokové básně učí ve škole

Básně o osmi slokách se často objevují v učivu 7. třídy, protože představují ideální kompromis mezi délkou a srozumitelností. Žáci se na nich učí rozpoznávat sloku, verš, rytmus i rým.

Zároveň se jedná o formu, která umožňuje práci s obrazností a emocemi, aniž by byla pro žáky příliš náročná.

Také se můžete podívat na článek Vtipné básničky o zvířatech a dozvědět se další související informace.

Jaroslav Seifert a osmisloková báseň

Jaroslav Seifert patří mezi autory, kteří tuto formu využívali velmi přirozeně. Jeho osmislokové básně často propojují dětský pohled na svět, vzpomínky, přírodu a každodenní život.

Právě díky srozumitelnému jazyku a pravidelné stavbě jsou jeho básně vhodné pro recitaci i rozbor ve škole.

Rytmus a práce s veršem

Čtyřveršová sloka poskytuje prostor pro jasný rytmus, který pomáhá zapamatování textu. U osmislokových básní je rytmus obzvlášť důležitý, protože se opakuje v každé sloce a vytváří jednotný celek.

Pravidelnost veršů dává básni řád, zatímco obsah může být hravý, melancholický nebo vyprávěcí.

Za zmínku stojí také článek Texty básní k recitaci 5 slok.

Významové členění osmislokové básně

Osm slok umožňuje básníkovi rozvinout téma postupně. Často lze pozorovat, že první sloky uvádějí prostředí nebo situaci, prostřední část rozvíjí děj či emoce a závěrečné sloky přinášejí pointu nebo zamyšlení.

Toto členění pomáhá čtenáři i recitátorovi lépe porozumět smyslu básně.

Osmisloková báseň a recitace

Při recitaci je osmisloková báseň po čtyřech verších velmi praktická. Umožňuje práci s pauzami mezi slokami a s gradací přednesu.

Recitátor může každou sloku pojmout jako samostatný celek, aniž by ztratil kontinuitu celého textu.

Článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.