BÁSNIČKY PRO DRUHOU TŘÍDU K RECITACI
1. BÁSEŇ
V trávě spí si malá víla,
celou noc tam tiše byla.
Ráno vstane, křídly mává,
sluníčko ji vítá z tráva.
2. BÁSEŇ
Koťátko se koulí v písku,
pohupuje malou misku.
Najde klubko, skočí v dál —
dneska má svůj kočičí bál.
3. BÁSEŇ
Šneček nese domeček,
pomalu jde cestičkem.
Nestěžuje si na tíhu,
má čas — a to je ta výhru.
BÁSNIČKY PRO DĚTI K RECITACI 3. TŘÍDA
1. BÁSEŇ
Vítr zpívá mezi poli,
zvony šustí v obilí.
Kdo mu rozumí, ten pozná,
že svět šeptá v tichosti.
2. BÁSEŇ
Když se hvězdy rozsvěcí,
ptáci tiše uloží se.
A já stojím v zahradě,
počítám je po nose.
3. BÁSEŇ
Kapka padá na dlažbu,
tančí svoji malou hru.
Až jich bude celá řada,
vytvoří se vodní brada.
BÁSNIČKY PRO DĚTI K RECITACI 4. TŘÍDA
1. BÁSEŇ
Čas má vlastní dlouhé kroky,
měří dny i malé roky.
Kdo ho slyší potichu,
pozná pravdu v úsměvu.
2. BÁSEŇ
Mráček pluje nad lesy,
nese tajné adresy.
Každý strom mu zamává —
ví, že přináší jim zpráv.
3. BÁSEŇ
Snít je jako plout si dál,
i když nikdo nepřístál.
Stačí víra, kousek chtění —
a svět změníš v okamžení.
BÁSNĚ PRO 5. ROČNÍK
BÁSEŇ
Když člověk hledá, často najde
poklad, co měl blízko v kraji.
Stačí pozvednout jen oči,
svět se v barvách znova točí.
A i když cesta zabolí,
statečné srdce nezlomí.
BÁSNIČKY K RECITACI PRO 6. ROČNÍK
1. BÁSEŇ
V tichu staré knihovny
spí příběhy neuvěřitelný.
Kdo je otevře, ten zjistí,
že svět je plný tajností.
2. BÁSEŇ
Kroky znějí do kamene,
každý zvuk má své jméno.
Historie šeptá nám,
abychom ji chránili dál.
3. BÁSEŇ
Dešťové kapky pádí tmou,
vytvářejí krásu novou.
Někdy musí přijít mrak,
aby v srdci vyrostl květ a pták.
BÁSNIČKY K RECITACI 6. TŘÍDA
1. BÁSEŇ
Cesta vzhůru není krátká,
někdy trnitá a vratká.
Ale kdo se nevzdává,
ten svůj příběh vyhrává.
2. BÁSEŇ
Stíny večer prodlužují
vše, co lidé ukrývají.
Ale světlo, když se rozhoří,
každý strach ti přemostí.
3. BÁSEŇ
Někdy se ti zdá svět šedý,
plný chmur a tichých běd.
Stačí úsměv, jeden krok —
a barevný je rázem svět.
BÁSNIČKY NA RECITACI 7. TŘÍDA
1. BÁSEŇ
Člověk roste, mění zrak,
poznává svůj vlastní znak.
A v srdci mu světlo svítí,
když jeho sen cestu řídí.
2. BÁSEŇ
Mezi lidmi – každý jiný,
každý nosí svoje stíny.
Ale kdo se dívá blízko,
uvidí i dobré v tisku.
3. BÁSEŇ
Hledáme směr mezi slovy,
často tichý, někdy nový.
Kdo však mlčí s moudrostí,
ten často nejvíc poví.
BÁSNIČKY PRO DEVÁTOU TŘÍDU
1. BÁSEŇ
Na prahu nové kapitoly
stojí člověk, mladý, holý.
Cesta velká čeká dál,
svět ho tiše oslovoval.
2. BÁSEŇ
Otázky se v mysli třpytí,
kam jít dál a kudy přitíti?
Každá volba, krok i čin,
staví život jako dům svůj čin.
3. BÁSEŇ
Čas nás učí – nejde vrátit,
jenom žít a dál se brátit.
Kdo se nebojí své role,
ten jde pevně po svém stole.
VTIPNÉ BÁSNIČKY K RECITACI KTERÉ MAJÍ 4 SLOKY
1. BÁSEŇ
Koupil král si papouška,
myslel, že je chytroušek.
Papoušek však místo mluvy
zobal králi buchty z trúby.
Jednou král se rozzlobil,
papoušek však nezmrazil.
Začal zpívat falešně —
král se smál až neuvěřně.
Od té doby na dvoře
papoušek má úcty hory.
Každý ráno zobne buchtu,
pak zpívá králi pro pochutu.
A tak zjistil celý dvůr,
že humor vládne přes postůr.
Kdo se směje od srdce,
ten má radost v kapse přece.
2. BÁSEŇ
Myš si koupila tenisky,
běhala s nimi závody.
Zajíc zíral: „Ty jsi rychlá!“
Myš jen pískla: „To jsou módy!“
Ježek plazil se jak mohl,
přesto skončil úplně posled.
Myš mu radí: „Tahej břicho,
pak zaběhneš mnohem chytro.“
Zajíc chtěl si boty zkusit,
noha však mu neprošla.
„To je tím, že nejsi myška,“
řekla myš a rosa roztřásla.
Nakonec se závod smál,
ježek s myší slavně stál.
Proti móde stojí síla —
kamarádství zvítězilo.
3. BÁSEŇ
Prase vzalo brýle kulatý,
myslelo si, že je feš.
Běželo se ukázat
kačenám na vodní břeh.
Kačeny však řekly: „Ne!
Ty máš brýle naruby.“
Prase rychle poskočilo,
zamotalo končiny.
Když to viděl starý pes,
smál se tak, až padl v bez.
„Brýle nos se stylem, brácho,
pak máš šmrnc a nejsi plácho.“
Prase brýle otočilo,
všechno kolem zjasnilo.
A poučení? Jednoduše —
zkontroluj si brýle, kluče!
LEHKÁ BÁSNIČKA 2 SLOKY
Ráno vstává sluníčko,
pohladí nám okýnko.
Probudí se celý svět —
nový den má svůj zpěv.
Ptáci zpívají si dál,
každý by jim naslouchal.
A já s úsměvem jdu ven,
užívám si nový den.
BÁSNIČKY SE 4 SLOKAMI
1. BÁSEŇ
Sníh se třpytí na potoce,
světlo hraje v ranní moci.
Každá vločka jiná je,
svět zas kouzlem zahřeje.
Děti běží na kopec,
smíchu mají plný pec.
Rolničky jim v srdci zní,
zima je čas radostí.
Když se slunce vyhoupne,
sníh se tiše rozplyne.
A krajina v tichu spí,
čeká další zimní dny.
Tak plyne čas po špičkách,
jak by chodil v rukavičkách.
Každá zima něco dá —
klid a mír do lidského dna.
2. BÁSEŇ
Pod stromem se schoval stín,
vítr šeptá: „Pojď si s ním.“
Listy tančí kolem nás,
les má svůj tajemný hlas.
Kdo naslouchá, uslyší,
jak se toulá mezi líp.
Kouzlo lesa všude dýchá,
tichá píseň, která tíhá.
Stará borovice sténá,
vzpomenula dávná léta.
Čas se v kmeni zapisuje,
nikdy však nezaniknuje.
Když se vracíš k lesu zas,
vždycky najdeš nový hlas.
Les je kniha bez konce,
píše se jí ve větvici.
3. BÁSEŇ
Na louce je ticho sladké,
motýli si vinou látky.
Každé křídlo maluje
barvu, co svět zahřeje.
Slunce hladí trávu dál,
vítr něžně fouká v val.
Všechno žije, dýchá, zní —
v přírodě je domov přímý.
Když se večer posadí,
den se v stínu rozpadí.
A motýl svůj tanec končí,
zavře křídla jako konči.
Zítra začne znovu hrát,
nad loukami poletovat.
Tak se příroda nám směje,
když ji člověk chápat přeje.
BÁSNIČKY 6 SLOK
1. BÁSEŇ
Kapka padla na kamínek,
zašeptala krátký zpěv.
Kamínek jí odpověděl,
že už přišel tisíckrát.
Vítr přines nové zprávy,
že svět mění své barvy.
Stromy šeptly svůj příběh,
že čas plyne v jejich zdech.
Mrak se sklání nad krajinou,
objímá ji tichou vinou.
Dešťové kroky šlapou dál,
jako by se nebál.
Když se však slunce vrátí zpět,
rozzáří celý svět.
Kapka změní se v duhu —
a přinese lidem útěchu.
Tak příroda se proměňuje,
den i noc se prolínuje.
Každá chvíle jiná je,
každá v sobě naděje.
Kdo pozorně naslouchá,
ten svět lépe pochopá.
Stačí vidět prosté věci —
v nich je skryto sto tajemství.
2. BÁSEŇ
U řeky, kde voda zpívá,
sedí stará osika.
Její listy ševelivé
vyprávějí dávné příběhy.
Kameny tu pamatují,
co tu kdysi lidé čují.
Zvonky trávy víří vzduch,
po hladině běhá duch.
Slunce hladí břehy v dál,
každému dá trochu nál.
A kdo chvíli pospíchá,
ten tu najde ticho v dýchá.
Řeka plyne bez přestání,
není třeba žádné brání.
Její plynulá existence
tvoří živou sekvenci.
A večer, když měsíc vstane,
voda světlo uschová ne.
Vlny šeptnou poslední
tajemství dne končící.
Zítra řeka dál poteče,
jako život – stále teče.
A kdo k ní rád zavítá,
ten ví přesně, co nám dává.
BÁSNIČKY 3 SLOKY
1. BÁSEŇ
Když se nebe zamračí,
všichni čekají, co třeskne.
Ale mráček potichu
jenom šeptne: „Slunce dnes ne.“
A když kapky dopadnou,
svět se v loužích promění.
Děti skáčou z radosti —
zavoní déšť po zemi.
Pak se obzor otevře,
slunce vrací se zas zpět.
A krásná duha za odměnu
přemaluje celý svět.
2. BÁSEŇ
Dům na kopci tiše bdí,
pamatuje dní i víc.
V jeho zdech je uložená
historie lidí — nic víc.
Vítr chodí kolem něj,
rozeznívá oken rám.
A kdo přijde blíž, ten cítí,
že dům mluví tichým hlasem sám.
Noc ho zabalí do tmy,
ranní slunce probudí.
A tak dům dál stojí pevně —
věčný strážce do lidí.