Jiří Žáček - básničky online


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Texty básní k recitaci

Zveřejněno dne 22.1.2019


Mezi nejznámější české básníky se, k takovým jménům jako jsou Jaroslav Seifert, František Gellner, Vítězslav Nezval, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Jiří Wolker a další, řadí nepochybně i básník Jiří Žáček známý především svou tvorbou pro děti.

Život autora

Jiří Žáček se narodil 6. Listopadu 1945 ve městě Chomutov. Literatuře se nevěnoval hned, nejprve vystudoval Střední průmyslovou školu stavební ve Volyni a pak i stavební fakultu na České vysokém učení technickém v Praze. Pan Žáček také pracoval ve vodohospodářské správě v Benešově u Prahy. Pak se začal věnovat literatuře a stal se redaktorem, nejprve v nakladatelství Československý spisovatel, pak v nakladatelství Carmen i v časopise Vlasta. Od roku 1994 je spisovatelem na volné noze. Za svůj život získal několik ocenění. Naposledy v roce 2015 medaily Za zásluhy. Kromě básní a pohádek pro děti píše také básně pro dospělé. Jeho básně vynikají smyslem pro humor, parodií a nevyhýbá se v nich ani ironii a kritice.

Jarmareční píseň na počest prvních vzduchoplavců

Napsal Jiří Žáček

Daidalos byl všeumělec

v starověké Krétě,

vynalézal ve dne v noci,

bádal v zimě v létě.

~

Jednou přišel se žádostí

k Mínóovi králi:

"Trochu se mi tady stýská

po domově v dáli.

~

Dej mi menší dovolenou

na návštěvu vlasti!"

Po králově odpovědi

zjistil, že je v pasti.

~

Mínós král mu řekl: "Tůdle!

Utrpěl bych ztrátu!

Mělo by to zhoubný dopad

na obranu státu!"

~

Kam s tím ale na Daidala!

Byl to chlapík s mozkem:

zkonstruoval dvoje křídla,

slepil peří voskem.

~

Pravil synu Ikarovi:

"Perutě nám stačí!

Přeletíme širé moře

jako havěť ptačí!"

~

Perutě si připravili

na vysoké skále,

udělali dlouhé nosy

na Mínóa krále.

~

Vyletěli, zajásali:

Vzhůru k rodné mezi!

"Sláva! Nazdar! Křídla předčí

všecky vynálezy!"

~

Zajásali, vydali se

na dalekou túru.

Ikaros však nedbal rady,

letěl přímo vzhůru.

~

Třeba se chtěl trochu ohřát,

možná trpěl mrazem -

slunce křídla roztavilo,

žuchnul rovnou na zem.

~

Kdyby aspoň žuchnul na zem,

on však skončil v moři.

Utopil se jako kotě

k Daidalovu hoři.*

~

A tím končí tragédie

z hlubin dávnověku.

Pokloňme se Daidalovi,

odvážnému Řeku!

~

*Nebojte se, neutonul,

vesele si žije -

ale to by potom byla

houby tragédie.

Televizní děti

Napsal Jiří Žáček

Jak jsou čilé, jak jsou chytré

televizní děti!

Čtou a píšou ve třech letech,

diskutují v pěti.

~

Všecko znají, všecko vědí,

co bychom se báli -

zvládnou chvilky poezie,

ba i seriály.

~

Přehádají učitele,

trumfnou mámy, táty.

Mezi dvěma večerníčky

složí doktoráty.

~

Pročpak pro ně stavět školy,

internáty, menzy?

Než vyrostou z krátkých kalhot,

budou dávno v penzi.

Jak šli bratři pro kládu

Napsal Jiří Žáček

Jeden sedlák měl tři syny,

nebáli se žádné dřiny.

"Kubo, dojdi pro kládu!"

Kuba kývl: "Tak já jdu."

Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

"Já tu kládu neunesu!"

Posadil se, vzdychl: "Ech,

co mám dělat? Je to pech!"

~

Kuba nejde... Co se děje?

Zavolali pro Matěje.

"Matěji, běž pro kládu!"

Matěj kývl: "Tak já jdu."

Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

"Já ji taky neunesu!"

Posadil se, vzdychl: "Ech..."

Kuba dodal: "Je to pech!"

~

Matěj nejde... To je doba -

ztratili se v lese oba!

"Honzo, dojdi pro kládu!"

Honza kývl: "Tak já jdu."

Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

"Sám tu kládu neunesu.

Na jednoho je to moc -

pospěšte mi na pomoc!

Chopte se té klády, bratři,

ve třech máme sílu za tři!"

~

Už se kláda nakládá:

"Hej rup! Šup s ní na záda!"

Už ji nesou svižným krokem

polní cestou za potokem,

nesou kládu z javora

rovnou domů do dvora.

Tati, kup mi pejska

Napsal Jiří Žáček

Tati, kup mi pejska!

Nejlepší je štěně.

Budu ho brát na procházku

Třeba stokrát denně.

~

Naučím ho štěkat -

Pro mě to nic není.

On mi bude na oplátku

Radit při učení.

Rozhovor s delfínem

Napsal Jiří Žáček

Hádej, co mi řekl delfín ?

Že by chtěl být jako ty,

rád by nosil bílé tričko,

sandály a kalhoty.

~

Rád by čmáral na zdi domů,

rád by jezdil tramvají,

rád by chodil na zmrzlinu,

tohle v moři nemají.

~

Nemám prý to nikde říkat,

tak to píšu, ani muk.

Táta delfín by se zlobil,

že syn chce být radši kluk.

Zabijačka v Kotěhůlkách

Napsal Jiří Žáček

Už se chystá zabijačka,

jde se na to vědecky.

Řezník už si brousí nože,

kluci běží pro necky.

~

Čuník tuší, co ho čeká,

protestuje ve chlívku:

"Ze mne chcete dělat škvarky,

ovárek a polívku?

~

Psy a kočky máte rádi -

proč se mstíte praseti?

Nechte toho zabíjení,

berte ohled na děti!"

~

Rozzlobil se, drcnul hlavou,

povolila závora:

Než se řezník vzpamatoval,

čuník zmizel ze dvora.

~

Už je dávno za horama,

a tím končí povídka.

Utekly jim jitrnice,

ovárek i jelítka.

Autor: © Mgr. Jitka Konášová

odkaz na článek

Facebook Twitter Pinterest email tisk

. Jiří Žáček - básničky online [online]. PravopisČeský.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 54 lidí.


přidejte sem svůj komentář

Něco není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku