Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  

Vtipné básničky od známých autorů

 


Aktualizováno:

Texty básní k recitaci

Nejznámějším autorem vtipných básní určených jak pro děti, tak i pro dospělé je bezesporu Jiří Žáček. Některé jeho básně jsou uvedené v předcházejících bodech. Jiří Žáček napsal mnoho humorných básní stejně jako řada dalších autorů zde v článku uvedených, ale i neuvedených.

Čeští utopenci

Jiří Žáček

Co si dáte k pivu? Volte utopence,

populární symbol české existence.

~

Čeští utopenci, putykářská klasa,

hodně botulinu, ale málo masa.

~

Čeští utopenci, historická lekce,

spoří, špekovití, ale bez erekce.

~

Čeští utopenci, metafora bytí,

sice máš co do úst, ale je to k blití.

~

Čeští utopenci, tristní perspektiva,

mozky utonulé v oceánu piva.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Eskymácká abeceda

Jiří Žáček

Eskymácké děti

mají školu z ledu,

učí se tam

eskymáckou abecedu.

~

Eskymácká abeceda,

to je krásná věda:

sáňkování,

koulování

a lov na medvěda.

Halí, belí

Jiří Žáček

Halí, belí, halí, belí -

já mám slona pod postelí,

je to slůně kapesní,

ale zato hodně sní.

~

Halí, belí, halí, belí -

čím ho krmím? Petrželí!

Spořádá jí hromadu,

pak se svalí dozadu.

~

Já mám slona pod postelí,

vejde se tam skoro celý -

jenom chobot čouhá ven,

když mi přeje dobrý den.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Někdo

Jiří Žáček

Někdo žije kopretinou,

někdo je zas na růže,

někdo je hňup vlastní vinou,

někdo za to nemůže.

~

Někdo kypí, zvedá činky,

někdo šidí žaloudek,

někdo má rád prasečinky,

někdo je spíš na soudek.

~

Někdo bere tučné renty,

někdo chodí bez gatí,

někdo platí alimenty,

někdo je zas neplatí.

~

Někdo bije svoji paní,

někdo je zas od ní bit,

někdo mlčí, někdo žvaní,

kdekdo zpívá tenhle hit:

~

Někdo žije kopretinou,

někdo je zas na růže,

někdo je hňup vlastní vinou,

někdo za to nemůže...

Strýček Jean

Jiří Žáček

Usměvavý strýček Jean,

to je pravý Pařížan.

S růží v klopě, plný žáru

prochází se po bulváru,

smeká klobouk a má knír

Jako chrabrý mušketýr.

~

Elegantní strýček Jean,

to je velký bonviván.

Každý večer zpívá světu

v nejslavnějším kabaretu.

Pod pařížskou oblohou

svět mu leží u nohou.

~

Strýček Jean je idol dam,

chtějí od něj autogram.

Každé z nich se podepíše

na kolínko – občas výše.

Ať má pořád v očích žár –

Paříži, au revoir!

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Turistická příhoda s detektivní zápletkou

Jiří Žáček

Na Šumavě

v háji břízek

zaběhl se pěkný řízek.

Usmažený,

libový –

zmizel někde ve křoví.

~

Zaběhl se jedné tetě,

co tu byla

na výletě.

Utekl jí z batohu –

víc vám říci nemohu.

~

A ta teta

celá divá

zavolala detektiva.

Zavolala Holmesa,

ať jde na to

od lesa.

~

Co jí na to

Holmes poví?

– Usmažila si ho nový!

Já mít hlavu vševěda –

už ho snědla

medvěda!

~

Já vám klaním,

haudujudu,

vaše oběd být už v čudu.

Pozdě honit bycha, yes.

Těšilo mě.

Dobrý dnes!

Ušaté torpédo

Jiří Žáček

Ušaté torpédo vylétlo do světa

jak malá chlupatá bláznivá kometa,

ze dveří na dvorek, a už je za vraty,

v parku se honilo s kluky a děvčaty,

prolétlo jako blesk okolní ulice,

prohnalo kocoury, vrabce a slepice,

vymetlo kaluže, skočilo do písku –

utíká za ním kluk a volá: Matýsku!

Lidičky, pomozte, buďte tak laskaví,

poproste strážníka, ať ho hned zastaví!

~

Ušaté torpédo se těžko zastaví,

když mu svět připadá chutný a voňavý,

když svět je zázračná rozkvetlá zahrádka

pro malá zvědavá ušatá štěňátka.

Svět je tu na hraní – anebo k sežrání?

To se pak živý tvor jen těžko ubrání,

musí se rozběhnout, peláší, utíká

a zvedne nožičku na botu strážníka,

uhání, skotačí, koulí se, metelí,

a svět je na hraní, a svět je veselý.

~

Ušaté torpédo se řítí po rynku,

vrhlo se divoce na naši maminku.

Maminka spustila: Šup domů nazpátek!

Co já se nahoním bláznivých štěňátek!

Kam pořád utíkáš? Zastyď se, hanbáři!

Štěňátko olízlo maminku po tváři,

a ta se usmála a řekla vesele:

Toulavý čumáčku, je krásná neděle.

~

Jak šli bratři pro kládu

Jeden sedlák měl tři syny,

nebáli se žádné dřiny.

„Kubo, dojdi pro kládu!“

Kuba kývl: „Tak já jdu.“

Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

„Já tu kládu neunesu!“

Posadil se, vzdychl: „Ech,

co mám dělat? Je to pech!“

~

Kuba nejde... Co se děje?

Zavolali pro Matěje.

„Matěji, běž pro kládu!“

Matěj kývl: „Tak já jdu.“

Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

„Já ji taky neunesu!“

Posadil se, vzdychl: „Ech...“

Kuba dodal: „Je to pech!“

~

Matěj nejde... To je doba –

ztratili se v lese oba!

„Honzo, dojdi pro kládu!“

Honza kývl: „Tak já jdu.“

Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

„Sám tu kládu neunesu.

Na jednoho je to moc –

pospěšte mi na pomoc!

Chopte se té klády, bratři,

ve třech máme sílu za tři!“

~
Už se kláda nakládá:

„Hej rup! Šup s ní na záda!“

Už ji nesou svižným krokem

polní cestou za potokem,

nesou kládu z javora

rovnou domů do dvora.

Autor: © Mgr. Jitka Musilová

odkaz na článek

. Vtipné básničky od známých autorů [online]. PravopisČeský.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

Témata


Zajímavé články

PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS