Vtipné básničky od známých autorů


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Vtipné básně pro děti

Zveřejněno dne 27.4.2018


Nejznámějším autorem vtipných básní určených jak pro děti, tak i pro dospělé je bezesporu Jiří Žáček. Některé jeho básně jsou uvedené v předcházejících bodech. Jiří Žáček napsal mnoho humorných básní stejně jako řada dalších autorů zde v článku uvedených, ale i neuvedených.

Čeští utopenci

Jiří Žáček

Co si dáte k pivu? Volte utopence,

populární symbol české existence.

Čeští utopenci, putykářská klasa,

hodně botulinu, ale málo masa.

Čeští utopenci, historická lekce,

spoří, špekovití, ale bez erekce.

Čeští utopenci, metafora bytí,

sice máš co do úst, ale je to k blití.

Čeští utopenci, tristní perspektiva,

mozky utonulé v oceánu piva.

Eskymácká abeceda

Jiří Žáček

Eskymácké děti

mají školu z ledu,

učí se tam

eskymáckou abecedu.

Eskymácká abeceda,

to je krásná věda:

sáňkování,

koulování

a lov na medvěda.

Halí, belí

Jiří Žáček

Halí, belí, halí, belí -

já mám slona pod postelí,

je to slůně kapesní,

ale zato hodně sní.

Halí, belí, halí, belí -

čím ho krmím? Petrželí!

Spořádá jí hromadu,

pak se svalí dozadu.

Já mám slona pod postelí,

vejde se tam skoro celý -

jenom chobot čouhá ven,

když mi přeje dobrý den.

Někdo

Jiří Žáček

Někdo žije kopretinou,

někdo je zas na růže,

někdo je hňup vlastní vinou,

někdo za to nemůže.

Někdo kypí, zvedá činky,

někdo šidí žaloudek,

někdo má rád prasečinky,

někdo je spíš na soudek.

Někdo bere tučné renty,

někdo chodí bez gatí,

někdo platí alimenty,

někdo je zas neplatí.

Někdo bije svoji paní,

někdo je zas od ní bit,

někdo mlčí, někdo žvaní,

kdekdo zpívá tenhle hit:

Někdo žije kopretinou,

někdo je zas na růže,

někdo je hňup vlastní vinou,

někdo za to nemůže...

Strýček Jean

Jiří Žáček

Usměvavý strýček Jean,

to je pravý Pařížan.

S růží v klopě, plný žáru

prochází se po bulváru,

smeká klobouk a má knír

Jako chrabrý mušketýr.

Elegantní strýček Jean,

to je velký bonviván.

Každý večer zpívá světu

v nejslavnějším kabaretu.

Pod pařížskou oblohou

svět mu leží u nohou.

Strýček Jean je idol dam,

chtějí od něj autogram.

Každé z nich se podepíše

na kolínko – občas výše.

Ať má pořád v očích žár –

Paříži, au revoir!

Turistická příhoda s detektivní zápletkou

Jiří Žáček

Na Šumavě

v háji břízek

zaběhl se pěkný řízek.

Usmažený,

libový –

zmizel někde ve křoví.

Zaběhl se jedné tetě,

co tu byla

na výletě.

Utekl jí z batohu –

víc vám říci nemohu.

A ta teta

celá divá

zavolala detektiva.

Zavolala Holmesa,

ať jde na to

od lesa.

Co jí na to

Holmes poví?

– Usmažila si ho nový!

Já mít hlavu vševěda –

už ho snědla

medvěda!

Já vám klaním,

haudujudu,

vaše oběd být už v čudu.

Pozdě honit bycha, yes.

Těšilo mě.

Dobrý dnes!

Ušaté torpédo

Jiří Žáček

Ušaté torpédo vylétlo do světa

jak malá chlupatá bláznivá kometa,

ze dveří na dvorek, a už je za vraty,

v parku se honilo s kluky a děvčaty,

prolétlo jako blesk okolní ulice,

prohnalo kocoury, vrabce a slepice,

vymetlo kaluže, skočilo do písku –

utíká za ním kluk a volá: Matýsku!

Lidičky, pomozte, buďte tak laskaví,

poproste strážníka, ať ho hned zastaví!

Ušaté torpédo se těžko zastaví,

když mu svět připadá chutný a voňavý,

když svět je zázračná rozkvetlá zahrádka

pro malá zvědavá ušatá štěňátka.

Svět je tu na hraní – anebo k sežrání?

To se pak živý tvor jen těžko ubrání,

musí se rozběhnout, peláší, utíká

a zvedne nožičku na botu strážníka,

uhání, skotačí, koulí se, metelí,

a svět je na hraní, a svět je veselý.

Ušaté torpédo se řítí po rynku,

vrhlo se divoce na naši maminku.

Maminka spustila: Šup domů nazpátek!

Co já se nahoním bláznivých štěňátek!

Kam pořád utíkáš? Zastyď se, hanbáři!

Štěňátko olízlo maminku po tváři,

a ta se usmála a řekla vesele:

Toulavý čumáčku, je krásná neděle.

Jak šli bratři pro kládu

Jeden sedlák měl tři syny,

nebáli se žádné dřiny.

„Kubo, dojdi pro kládu!“

Kuba kývl: „Tak já jdu.“

Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

„Já tu kládu neunesu!“

Posadil se, vzdychl: „Ech,

co mám dělat? Je to pech!“

Kuba nejde... Co se děje?

Zavolali pro Matěje.

„Matěji, běž pro kládu!“

Matěj kývl: „Tak já jdu.“

Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

„Já ji taky neunesu!“

Posadil se, vzdychl: „Ech...“

Kuba dodal: „Je to pech!“

Matěj nejde... To je doba –

ztratili se v lese oba!

„Honzo, dojdi pro kládu!“

Honza kývl: „Tak já jdu.“

Šlapal, šlapal, přišel k lesu:

„Sám tu kládu neunesu.

Na jednoho je to moc –

pospěšte mi na pomoc!

Chopte se té klády, bratři,

ve třech máme sílu za tři!“

Už se kláda nakládá:

„Hej rup! Šup s ní na záda!“

Už ji nesou svižným krokem

polní cestou za potokem,

nesou kládu z javora

rovnou domů do dvora.

Autor: © Mgr. Jitka Musilová

odkaz na článek

. Vtipné básničky od známých autorů [online]. PravopisČeský.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 10 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
klíčová slova
vtipné básně