Shoda přísudku s podmětem
(Shoda podmětu s přísudkem)
Vysvětlení shody přísudku s podmětem
|
Podmět v množném čísle |
Koncovka příčestí minulého |
Příklad |
|
Rodu mužského životného |
-i |
Koně běželi po poli. |
|
Všeobecný |
-i |
V televizi vysílali zprávy. |
|
Rodu mužského neživotného |
-y |
Domy byly zbořeny. |
|
Rodu ženského |
-y |
Zebry se proháněly krajinou. |
|
Rodu středního |
-a |
Města zářila ve tmě. |
|
Několikanásobný podmět v množném čísle: |
|
|
|
Alespoň 1 člen je rodu mužského životného |
-i |
Chlapci a dívky jeli na tábor. |
|
Žádný člen není rodu mužského životného |
-y |
Učitelky a děti se vydaly do zoologické zahrady. |
|
Všechny členy jsou rodu středního v množném čísle |
-a |
Selátka a telata byla zavřena na malém prostoru. |
|
Několik členů je rodu středního a alespoň jeden je v jednotném čísle |
-y |
Kůzlata a hříbě se proháněly pastvinami. |
Shoda přísudku s podmětem a nevyjádřený podmět
Psaní koncovek v přísudku může komplikovat situace, kdy je ve větě podmět nevyjádřený. V takovém případě je důležité, jestli je podmět známý z předchozí věty, jestli se dá určit podle oslovení ve větě, jestli se dá odvodit z kontextu.
|
Předcházející věta |
Nevyjádřený podmět |
||
|
Z přecházející věty |
-i |
Malíři namalovali řadu obrazů. |
Rozhodli se uspořádat výstavu. |
|
-y |
Ženy nakoupily potraviny. |
Uvařily z nich večeři. |
|
|
-a |
Hříbata volně pobíhala. |
Zaběhla se do lesa. |
U oslovení je situace těžší. Je potřeba si uvědomit, jestli podmětem jsou jenom oslovované osoby, pak se koncovka přísudku určuje podle jejich rodu. Například: Holky, co kdybyste přišly na návštěvu? Chlapci, měli byste se učit. Děvčata, mohla byste mi pomoci?
Pokud se ale oslovují osoby ženského rodu, ale do podmětu se řadí i osoba rodu mužského životného, píše se v koncovce u přísudku -i. Například: Holky, co kdybychom si zahráli fotbal?
Důležité také je, jestli se mluvčí řadí do podmětu a jestli je to muž nebo žena. Například: žena: Holky, co kdybychom zašly na výstavu? Muž: Holky, co kdybychom šli do kina?
Mimotextový kontext to jsou okolnosti, které známe jen my (=mluvčí), ale nejsou nikde v textu zapsány. Používá se třeba v okamžiku, kdy píšeme někomu zprávu/dopis. Pokud je mluvčím žena a píše jiné ženě, píše se v koncovce přísudku -y, pokud se do podmětu nezařadí i muž, například: Mohly bychom zajít na večeři (jen ty dvě ženy). Pokud do podmětu zařadí i muže: Mohli bychom zajít na večeři (je jasné, že bude přítomen i muž).
Chytáky se shodou přísudku s podmětem
(Shoda podmětu s přísudkem)
Komplikací při určování koncovky v přísudku může být, že špatně určíte podmět.
Například: Tisíce lidí skandovaly (podmět: rod mužský neživotný). Čety vojáků pochodovaly (podmět: rod mužský neživotný). Rodiče zběsile pobíhali (podmět: rod mužský životný). Lidičky se zastavovali na ulicích (podmět: rod mužský životný).
Problematická mohou být i podstatná jména, která jsou zároveň životná, ale i neživotná. Jejich životnost se určí podle jejich koncovek. Příkladem problematických dvojic jsou: ledoborci x ledoborce, mikrobi x mikroby, slanečci x slanečky, ukazatelé x ukazatele, uzenáči x uzenáče, dni x dny x dnové.
Ledoborci se ztratili ve tmě (životný). X Ledoborce vypluly z přístavu (neživotný).
Mikrobi byli všude (životný). X Mikroby byly zkoumány vědci (neživotný).
Slanečci nám chutnali (životný). X Slanečky nám chutnaly (neživotný).
Ukazatelé stáli u cesty (životný). X Ukazatele se zřítily (neživotný).
Uzenáči zůstali na talíři (životný). X Uzenáče zůstaly na talíři (neživotný).
Dni se krátily (neživotný). Dny se krátily (neživotný). Dnové se krátili (životný).
Cvičení na shodu přísudku s podmětem
(Shoda podmětu s přísudkem)
Test na shodu přísudku s podmětem
(Shoda podmětu s přísudkem)
Diktát na shodu přísudku s podmětem
(Shoda podmětu s přísudkem)
V našem městě proběhly besedy se spisovateli. Lyžaři a instruktoři vjeli na sjezdovku. Koně běhali po louce. Dny se zkracovaly. Ukazatele ležely v příkopě. Sněhuláci na jaře roztáli. Lidičky se shromažďovali na náměstí. Angličané a Rusové se sešli k jednání. Skupiny turistů se vydaly na hrad. Turistické spolky pořádaly výlety. Slavnosti proběhly na nádvoří. Navštívili jsme Sychrov. Ledoborci narazili do ledovce. Vlaštovky, sýkorky a kosi se přilétli najíst ke krmítku. Srnky a lišky se proháněly ztemnělým lesem. Koně a krávy se pásli u lesa. Drahokamy se třpytily na slunci. Prodavači a prodavačky se na zákazníky usmívali. Výlety do ciziny se zrušily. V rádiu hlásili dopravní zprávy. Důvěřiví obyvatelé města přišli o peníze. Desítky zvířat se musely přemístit. Stroje ulehčily lidem práci. Plavci a potápěči měli závody. Noviny a časopisy ležely na polici. Děti se proháněly po hřišti. Dospělí se mile usmívali.
Jak postupovat při určování shody přísudku s podmětem
Při určování správné koncovky přísudku je klíčové nejprve správně najít podmět. Teprve poté má smysl řešit rod a číslo. Častou chybou je, že se pisatel řídí významem slova nebo tím, jak věta „zní“, místo aby si vědomě určil mluvnické kategorie.
Doporučený postup je vždy stejný: najdi přísudek, polož otázku kdo nebo co a určuj rod a číslo podmětu.
Několikanásobný podmět a jeho úskalí
Několikanásobný podmět vzniká spojením více podstatných jmen. Právě zde dochází k největšímu množství chyb, protože rozhodující je přítomnost rodu mužského životného.
- pokud je alespoň jeden člen rodu mužského životného, píše se koncovka -i,
- pokud rod mužský životný chybí, řídíme se ostatními rody,
- u samých podstatných jmen rodu středního v množném čísle píšeme -a.
Nevyjádřený podmět a práce s kontextem
Nevyjádřený podmět bývá odvozen z předchozí věty, z oslovení nebo ze situace. Právě zde je důležité pracovat s kontextem textu a uvědomit si, kdo je skutečným vykonavatelem děje.
Typickou chybou je automatické psaní koncovky -i, aniž by byl správně určen rod a číslo nevyjádřeného podmětu.
Shoda přísudku s podmětem v oslovení
U oslovení je nutné si položit otázku, zda se mluvčí řadí do podmětu a jakého je rodu. To zásadně ovlivňuje koncovku přísudku. Rozdíl mezi větami psanými mužem a ženou je v tomto případě velmi častým zdrojem chyb.
Správná shoda v oslovení vyžaduje nejen znalost pravidel, ale i pozornost k situaci, ve které věta vzniká.
Nejčastější chytáky při shodě přísudku s podmětem
Mezi typické chytáky shody podmětu s přísudkem patří podstatná jména, která mohou být životná i neživotná, nebo výrazy vyjadřující množství.
- tisíce lidí, hromady věcí, řady aut,
- slova typu slanečci × slanečky, mikrobi × mikroby,
- výrazy, kde je podmět skrytý za jiným slovem.
Jak se efektivně učit shodu přísudku s podmětem
Nejúčinnější je kombinace vysvětlení a pravidelného procvičování. Samotné čtení pravidel nestačí, pokud nejsou ihned aplikována na konkrétní příklady.
Velmi dobře fungují online cvičení, diktáty a testy, které simulují školní zadání a nutí pracovat s různými typy podmětu.
FAQ – Často kladené otázky
Co je shoda přísudku s podmětem?
Je to pravopisné pravidlo, podle kterého se koncovka přísudku řídí rodem a číslem podmětu.
Podle čeho se určuje koncovka přísudku?
Podle rodu a čísla podmětu, nikoli podle významu nebo slovosledu.
Proč je shoda přísudku s podmětem tak častým zdrojem chyb?
Protože podmět bývá skrytý, několikanásobný nebo nevyjádřený a vyžaduje práci s kontextem.
Jak poznám několikanásobný podmět?
Podmět je tvořen více podstatnými jmény spojenými spojkou nebo čárkou.
Platí u několikanásobného podmětu vždy koncovka -i?
Ne, pouze pokud je alespoň jeden člen rodu mužského životného.
Jak se určuje shoda v oslovení?
Podle toho, kdo je podmětem a zda se mluvčí do podmětu řadí.
Pomáhají diktáty při procvičování shody?
Ano, diktát na shodu přísudku s podmětem je velmi účinný způsob upevnění pravidel.
Je lepší učit se shodu zpaměti, nebo logicky?
Nejlepší je porozumět pravidlům a zároveň je pravidelně procvičovat na příkladech.
