Výjimky ve vyjmenovaných slovech


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Pravidla českého pravopisu

Zveřejněno dne 13.3.2017


Vyjmenovaná slova jsou slova, v jejichž kořenech, případně předponě (vy-, vý-), se píše po obojetných souhláskách tvrdé Y, tedy y nebo ý. Toto y nebo ý se pak píše i ve slovech odvozených. Výjimku mohou tvořit příjmení a po obojetných souhláskách se někdy píše y nebo ý také v názvech a křestních jménech. Seznam vyjmenovaných slov se může v různých učebnicích a dalších materiálech lišit, někde jsou uváděny jen vybrané názvy a vybraná křestní jména.

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po b

Být, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit i bydlet, bydliště, obydlí, bydlo, dobýt, dobyvatel, dobytek, dobytče, dobytkářství, nabýt, nabývat, nábytek, obývat, obyvatel, obyvatelstvo, odbýt, odbyt, neodbytný, pozbýt, přebýt, přebývat, přebytek, přibýt, přibývat, příbytek, ubýt, ubývat, úbytek, zbývat, zbytek, zabývat se, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka; Bydžov, Přibyslav, Bylany, Hrabyně, Zbyněk

Při učení vyjmenovaných slov narážíme na slova, která můžeme psát s tvrdým Y i s měkkým I. Taková slova se liší nejen svým pravopisem, ale také významem. Proto je důležité umět je rozlišovat. Je přeci rozdíl, jestli napíši, že jsem nabyla telefon, nebo nabila telefon. V prvním případě jsem ho totiž získala, dříve jsem ho neměla, ale teď už ho mám. V druhém případě jsem do telefonu doplnila energii, aby mohl dál fungovat. Ovšem telefon nemusí být vůbec můj, mohla jsem jen udělat laskavost třeba dědečkovi nebo kamarádce. Doplnění nesprávného i/y do některých slov může opravdu výrazně změnit význam věty, případně celého sdělení. Pojďme se tedy podívat na dvojice slov, ve kterých se nejčastěji chybuje.

Být a bít a slova příbuzná

K velmi častým chybám ve vyjmenovaných slovech patří chybné psaní slov příbuzných k vyjmenovanému slovu být a „nevyjmenovanému“ slovu bít. U mnoha slov si přitom můžeme pomoci jednoduchou pomůckou: Pokud dané slovo vyjadřuje nějaký násilný čin, někdo do něčeho nebo někoho mlátí, tluče, je slovo příbuzné k bít s měkkým I. Pokud ale sloveso vyjadřuje, že se někdo nebo něco někde vyskytuje nebo někdo něco získal, ztratil, něco se někde objevilo nebo naopak zmizelo, jedná se o příbuzné slovo k být s tvrdým Y. Tato poučka psaní i/y ve vyjmenovaných slovech možná až příliš zjednodušuje, ale pro rychlou kontrolu poslouží velmi dobře. Opatrní musíme být ale u spojení dobýt hrad nebo pevnost, kde nás to láká řídit se tím, že při dobývání hradu vojáci často používají sílu. Zde ale platí, že cílem dobývání je něco získat, proto toto spojení souvisí s vyjmenovaným slovem být.

Dobýt a dobít

Slovo dobít má hned tři významy. Použijeme ho, pokud něco někam doplňujeme (například energii do kamery, kredit do mobilního telefonu), dále v případě, že něco přestane tlouct (srdce dobilo). Znamená ale také, že někdo něco utloukl, zabil (například myslivec zraněné zvíře).

Příklady:

Potřebuji si dobít baterii do kamery.

Její srdce dobilo.

Myslivec dobil poraněného zajíce.

Slovo dobýt s tvrdým Y vyjadřuje, že někdo něco získal. Dobývat můžeme cizí území, nebo třeba uhlí v dolech.

Příklady:

Rytíři se snaží dobýt zpět město.

Trpaslíci dobývají zlato.

Nabýt a nabít

Pokud někdo doplňuje energii do nějakého přístroje nebo dává do pušky náboje, použijeme slovo nabít s měkkým I. Pomůckou nám může být právě to, že se dříve prach do pušky opravdu pěchoval silou. U baterie jakoby také tu energii dovnitř tlačíme.

Příklady:

Nabij baterku do foťáku!

Myslivec nabil pušku.

Pokud naopak někdo něco získal, nabyl, jedná se o příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu být a píšeme v něm Y.

Příklady:

Lehce nabyl, lehce pozbyl. (Lehce získal, lehce ztratil.)

Ve škole nabyl nové vědomosti.

Stejný pravopis platí samozřejmě pro všechna příbuzná slova, nabíjecí baterie píšeme také s měkkým I, podobně nabyté zkušenosti píšeme s tvrdým Y.

Je tam nabito.

Pokud je někde nabito, znamená to, že je tam narváno až k prasknutí. A pokud je něčeho tak moc, že už se tam nic jiného nevejde, píšeme vždy slovo nabito s měkkým I.

Měl hlavu nabitou znalostmi.

V autobuse bylo nabito.

Stejné pravidlo platí také při psaní spojení jako má nabitý program, byl to den nabitý zážitky. I v tomto případě je něco naplněno až k prasknutí.

Odbýt a odbít

Se slovem odbít se nejčastěji setkáme ve spojení s hodinami. Pokud nám hodiny oznamují údery čas, jedná se o sloveso odbít s měkkým I. Odbít použijeme ale také v případě, že něco odpálíme (například rukou míč).

Příklady:

Hráč může míč odbít pouze rukou.

Hodiny odbily půlnoc.

Odbýt s tvrdým Y znamená, že něco uděláme ledabyle, odflákneme to. Odbýt také můžeme žádost nebo prosbu, a to pokud ji odmítneme.

Příklady:

Odbyla mě, že nemá čas.

Neodbývej domácí úkoly.

Pobýt a pobít

Sloveso pobít ve významu pomlátit, musí být napsáno s I. Jedná se opět o násilnou akci, takže slovo nemůžeme považovat za příbuzné ke slovu být.

Příklady:

Pobil je do jednoho.

Silák hravě pobil celou armádu.

Pokud ale píšeme o tom, že jsme se někde vyskytovali, píšeme pobýt s tvrdým Y.

Příklady:

Babička u nás pobyla dva dny.

Dva roky pobýval v cizině.

Přibýt a přibýt

Pokud něco někam přitlučeme, nejedná se o příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu být a ve slově přibít píšeme měkké I.

Příklady:

Přibil obrázek na zeď, ale brzy mu znovu spadl.

Je potřeba přibít plech na střechu.

Pokud ale někdo někam přijde nebo přicestuje, jedná se o příbuzné slovo k vyjmenovanému být a píšeme přibýt s tvrdým Y.

Příklady:

Do třídy nám přibyl nový spolužák.

Přibylo mu mnoho starostí.

Zbýt a zbít

Pokud někde něco zůstane, píšeme slovo zbýt s tvrdým Y.

Příklady:

Na stole zbyly dva knedlíky.

Zbylo mu jen pár přátel.

Pokud ale někoho zmlátíme, jedná se o slovo zbít s měkkým I.

Příklady:

Zbili ho do bezvědomí.

Proč jsi ho chtěl zbít?

Býlí a bílý

Se záludnostmi se u vyjmenovaných slov po B nesetkáváme jen u sloves být a bít. Dalším chytákem je býlí a bílý. Slovo býlí je příbuzné k vyjmenovanému slovu bylina, proto ho píšeme s tvrdým Y. Použijeme ho, pokud mluvíme o rostlinách, plevelu. A protože jsou býložravci zvířata, která se živí pouze rostlinami (tedy býlím), píšeme i toto slovo s tvrdým Y.

Příklady:

Na louce kvetlo býlí.

Koza patří mezi býložravce.

Pokud ale mluvíme o bílé barvě, musíme napsat už měkké I.

Příklady:

Koupila si bílý svetr.

Všechny zdi jsou bílé.

Bidlo nebo bydlo

Bidlo s měkkým I je dlouhá tyč, na kterou můžeme pověsit například peřiny. Často ho používá také převozník. S měkkým I píšeme také bidélko (i bidýlko), na kterém rádi sedí ptáci. I když bidlo nesouvisí se slovesem bít, můžete si i u něj pomoci tím, že bidlo souvisí s násilím. Tyč můžeme vzít do ruky a do něčeho s ní uhodit.

Příklady:

Převozník má v ruce bidlo.

Papoušek se naparoval na bidélku.

Pokud ale říkáme, že má někdo dobré bydlo (že se má dobře), nebo že ho pálí dobré bydlo (neváží si toho, že se má v životě dobře), píšeme ve slově bydlo tvrdé Y.

Příklady:

Proč tě pálí dobré bydlo?

Mají dobré bydlo.

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po l

Slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, vzlykat, plynout, plýtvat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, slynout, plytký, vlys, Volyně

Mlít

Zde by mohlo činit obtíže slovo mlít, neboť si leckdo chybně odvodí, že se jedná o příbuzné slovo ke slovu mlýn, ale není tomu tak. Píše se tedy následovně: Ve vodním mlýně nebylo co mlít.

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po m

My, mýt, myslit i myslet, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mýto, mykat, mys, sumýš, Litomyšl, Kamýk

My a mi

Nejdůležitější je zapamatovat si, že:

  • slovo my použijeme, pokud mluvíme o více lidech (my všichni)
  • slovo mi napíšeme, pokud mluvíme jen o sobě

Mýt a mít

Každé z těchto slov opět znamená něco jiného. Podle toho, co chceme vyjádřit, vybíráme správné slovo. Úplně jednoduše můžeme říct, že:

  • mýt = čistit vodou
  • mít = vlastnit

Vymítat

Slovo vymítat zní hodně podobně jako slovo vymýtit. Nenechte se ale zmást, tato slova spolu nemají nic společného. Slovo vymítat znamená dávat pryč, vyhánět a často na něj můžeme narazit ve spojení s ďáblem. Pamatujte si, že kněz z těla nemocného ďábla vyhání, nekácí ho.

Příklady:

Duchovní se snažil z těla nemocného vymítat ďábla.

Vymítal z domu zlé duchy.

Promítat

Promítání filmů nemá také nic společného s kácením, píšeme ho tedy s měkkým I.

Příklady:

Dnes jsme byli v kině na promítání obrázků z divoké přírody.

Pracuje jako promítač.

Promítání v letním kině začne ihned po setmění.

Míchat

Slovo míchat nám může na první pohled připomínat vyjmenované slovo dmýchat. Nepatří ale k jeho příbuzným slovům a píšeme v něm měkké I. S měkkým I píšeme také odvozeniny toho slova, například namíchat, smíchat, zamíchat, umíchat a další.

Příklady:

Omáčku zamíchejte a nechte vařit.

Všechny suroviny smíchejte dohromady.

Míchala čaj lžičkou, aby vystydl.

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po p

Pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýří, pýřit se, pyj, Chropyně, Pyšely, Spytihněv

Pil a pyl

Včely sbíraly pyl z květin versus pil příliš mnoho alkoholu. Pyl s y píšeme všude tam, kde se jedná o prášek z květů. Pil s i píšeme tam, kde se jedná o požívání tekutin.

Slepýš a slepíš

Slepýš s y se píše ve významu zvířete: Slepýš je živočich připomínající hada, ale o hada se nejedná. Slepíš s i se užívá ve smyslu spojení něčeho pomocí lepidla: Dej pozor, ať to pořádně slepíš.

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po s

Syn, sytý, sýr, syrový, syrý, sychravý, usychat i usýchat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat, Bosyně

Syrová, sýrová, sírová

Syrová s y se píše ve významu tepelně neupravená: Syrová zelenina je zdravější než tepelně upravená.

Sýrová se používá ve významu výrobku z mléka (ze sýra): Sýrová příchuť chipsů patří k mým oblíbeným.

Sírová s í pak znamená přídavné jméno od chemického prvku zvaného síra: Kyselina sírová má vzorec H2SO4.

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po v

Vy (zájmeno 2. osoby množného čísla), vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, cavyky, vyza; Vyškov, Výtoň, předpona vy-/vý-

Vít a výt

Vít s í znamená, že něco splétám: Maminka vila své dceři věneček.

Výt s ý má význam zvuku, který vydává nějaký živočich: Každý vlk musí umět výt.

Vír, výr, vir

Vír s měkkým i znamená prudký pohyb vzduchu či vody: Ve vodě se vytvořil velký vír.

Výr s ý je sova: Výr velký je největší evropská sova.

Vir s i je druh nebuněčného organismu: Viry se mohou přenášet kapénkami, vzduchem či dotykem.

Vysel a visel

Vysel s y ve významu setí semínek: Vysel semínka petržele do kypré země.

Visel s i pak znamená, že je něco na něčem zavěšeno: Netopýr visel hlavou dolů.

Výskat a vískat

Výskat s ý má význam vydávání zvuku: Děti výskaly radostí z nových dárků.

Vískat s í znamená probírat se někomu ve vlasech: Líbí se mi, když mě maminka víská ve vlasech.

Autor: © svevi

odkaz na článek

. Výjimky ve vyjmenovaných slovech [online]. PravopisČeský.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 41 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku
klíčová slova
výjimky slova b l m p s v