Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu

Moji versus mojí

Pro názornější přehled nabízím kompletní skloňování tohoto zájmena (stejné skloňování mají i zájmena tvůj a svůj):

Kdo si není schopen zapamatovat, ke kterým pádům dané tvary patří (já samozřejmě také ne), nechť zkusí v běžném životě (tedy i při psaní diktátů) používat pomůcku v podobě ukazovacího zájmena ten, ta, respektive ti, tu, té, tou.

Jak to funguje? Když si řeknete ti moji chlapci, pak slyšíte, že ti je krátká varianta, takže napíšete krátké „i“ i v zájmenu moji. Totéž platí i v ženském rodě – viděl tam tu moji kamarádku (tu zní krátce, takže napíšete krátké „i“ i v přivlastňovacím zájmenu). Jestliže si ve větě můžete říct například bez té mojí pomoci, pak slyšíte, že té vyslovujeme dlouze, tudíž napíšete dlouhou koncovku i v přivlastňovacím zájmenu mojí. Stejně tak u příkladu k té mojí sestře se chovej slušně, o té mojí chybě už věděli, s tou mojí žádostí nepočítali apod.

Mou nebo mojí

A pokud jsem vám nepomohla ani touto berličkou, tak tu mám ještě záchranné lano – když nebudete vědět, jestli moji nebo mojí, nahraďte výraz dubletou, tedy druhým tvarem, který nám pravidla v daném pádě nabízejí. Například napíšete: Mí (moji) chlapci to okno nerozbili. Viděl tam mou (moji) kamarádku. Bez mé (mojí) pomoci si nevěděl rady. K mé (mojí) sestře se chovej slušně. O mé (mojí) chybě už věděli. S mou (mojí) žádostí už nepočítali.

Kdo se stále necítí jistý v kramflekách, může si správné používání procvičit v textech, které jsem pro vás připravila k upevnění získaných znalostí. A na závěr ještě připomínám, že vše výše uvedené platí i pro zájmena tvůj a svůj.

Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem mou nebo moji

Moji nebo mojí v běžných větách

V reálném psaní se tvary moji a mojí nejčastěji objevují u podstatných jmen rodu ženského a mužského životného. Právě zde vzniká nejvíce chyb, protože oba tvary znějí velmi podobně a rozdíl je pouze v délce samohlásky.

Typickými příklady jsou spojení typu viděl jsem moji kamarádku nebo bez mojí pomoci. Správnost tvaru vždy závisí na pádové otázce.

Zde se dozvíte odpověď na otázku Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu. Podobné téma rozebíráme v širších souvislostech a možná se chcete dozvědět více. Zde je výběr nedůležitějších sdělení k tématu moje mé a možná tam budou i zkušeností ostatních čtenářů.

Popřípadě nabízíme ještě článek Zájmena, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.

Mou nebo moji – kdy který tvar

Pokud si nejste jisti, zda napsat moji nebo mojí, zkuste tvar nahradit výrazem mou. Jestliže věta zůstane gramaticky správná, použijete krátké i.

Příklad: Viděl jsem mou kamarádku → viděl jsem moji kamarádku. Stejný princip platí i u množného čísla: mí (moji) spolužáci.

Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma moji nebo mojí je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.

Za zmínku stojí také článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady.

Mé nebo mojí jako kontrolní pomůcka

Naopak tam, kde lze použít tvar mé, patří dlouhé í, tedy mojí. Tento postup je velmi spolehlivý zejména v nepřímých pádech.

Příklad: Bez mé pomoci → bez mojí pomoci. O mé sestře → o mojí sestře.

Zkuste se na to podívat i z širšího úhlu pohledu a přečtěte si zpracované téma mé nebo mojí, kde vybíráme vše podstatné.

Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Mou nebo mojí, který přináší další nové pohledy v souvislostech.

S mými, mojí, moji – shoda v čísle a pádě

Tvary jako s mými patří do 7. pádu množného čísla a zde už k váhání obvykle nedochází. Problém nastává především v jednotném čísle rodu ženského, kde se střídají tvary moji a mojí.

Důležité je uvědomit si, že moji se váže k akuzativu (koho, co), zatímco mojí se objevuje v genitivu, dativu, lokálu a instrumentálu.

Pro ty z vás, kteří chtějí více informací na jednom místě, jsme vybrali podstatné inforamce a seřadili jsme je do jedné ucelené stránky, kterou najdete zde: vše podstatné týkající se tématu s mými, a přidali jsme i příběhy ostatních čtenářů.

Článek Přídavná jména by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.

Moji x mojí – nejčastější chyby

Mezi typické chyby patří psaní dlouhého í v akuzativu nebo naopak krátkého i v nepřímých pádech. Chybný tvar často vzniká i tehdy, když se autor řídí pouze sluchem a neověří si pád.

Správná strategie je vždy stejná: zastavit se, položit otázku a použít jednu z ověřovacích pomůcek.

Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu mojí nebo mé, včetně zkušeností ostatních čtenářů.

Nebo si můžete přečíst článek Pravopis mně/mě, který úzce souvisí s tímto článkem.

Jak si rozdíl zapamatovat natrvalo

Pokud vám nepomáhá tabulka ani pádové otázky, zkuste si zapamatovat jednoduché pravidlo: kde slyším „tu, mou, mí“, píšu krátké i; kde slyším „té, mé, tou“, píšu dlouhé í. Tento princip funguje nejen u zájmena můj, ale i u tvarů tvůj a svůj.

Také se můžete podívat na článek Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž a dozvědět se další související informace.