Moji versus mojí
Pro názornější přehled nabízím kompletní skloňování tohoto zájmena (stejné skloňování mají i zájmena tvůj a svůj):
|
Číslo jednotné |
||||||
|
rod mužský |
rod ženský |
rod střední |
||||
|
1. pád |
můj |
má/moje |
mé/moje |
|||
|
2. pád |
mého |
mé/mojí |
mého |
|||
|
3. pád |
mému |
mé/mojí |
mému |
|||
|
4. pád |
mého, můj (neživ.) |
mou/moji |
mé/moje |
|||
|
5. pád |
můj |
má/moje |
mé/moje |
|||
|
6. pád |
o mém |
o mé/mojí |
o mém |
|||
|
7. pád |
mým |
mou/mojí |
mým |
|||
|
Číslo množné |
||||||
|
rod mužský |
rod ženský |
rod střední |
||||
|
1. pád |
mí/moji |
mé/moje |
má/moje |
|||
|
mé/moje (neživ.) |
||||||
|
2. pád |
mých |
mých |
mých |
|||
|
3. pád |
mým |
mým |
mým |
|||
|
4. pád |
mé/moje |
mé/moje |
má/moje |
|||
|
5. pád |
mí/moji |
mé/moje |
má/moje |
|||
|
mé/moje (neživ.) |
||||||
|
6. pád |
o mých |
o mých |
o mých |
|||
|
7. pád |
mými |
mými |
mými |
|||
Kdo si není schopen zapamatovat, ke kterým pádům dané tvary patří (já samozřejmě také ne), nechť zkusí v běžném životě (tedy i při psaní diktátů) používat pomůcku v podobě ukazovacího zájmena ten, ta, respektive ti, tu, té, tou.
Jak to funguje? Když si řeknete ti moji chlapci, pak slyšíte, že ti je krátká varianta, takže napíšete krátké „i“ i v zájmenu moji. Totéž platí i v ženském rodě – viděl tam tu moji kamarádku (tu zní krátce, takže napíšete krátké „i“ i v přivlastňovacím zájmenu). Jestliže si ve větě můžete říct například bez té mojí pomoci, pak slyšíte, že té vyslovujeme dlouze, tudíž napíšete dlouhou koncovku i v přivlastňovacím zájmenu mojí. Stejně tak u příkladu k té mojí sestře se chovej slušně, o té mojí chybě už věděli, s tou mojí žádostí nepočítali apod.
A pokud jsem vám nepomohla ani touto berličkou, tak tu mám ještě záchranné lano – když nebudete vědět, jestli moji nebo mojí, nahraďte výraz dubletou, tedy druhým tvarem, který nám pravidla v daném pádě nabízejí. Například napíšete: Mí (moji) chlapci to okno nerozbili. Viděl tam mou (moji) kamarádku. Bez mé (mojí) pomoci si nevěděl rady. K mé (mojí) sestře se chovej slušně. O mé (mojí) chybě už věděli. S mou (mojí) žádostí už nepočítali.
Kdo se stále necítí jistý v kramflekách, může si správné používání procvičit v textech, které jsem pro vás připravila k upevnění získaných znalostí. A na závěr ještě připomínám, že vše výše uvedené platí i pro zájmena tvůj a svůj.
Autor: © Mgr. Jana Válková