Skloňování zájmen
Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve 2. pádu.
Zájmena osobní
Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.
Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.
Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.
Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen
Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary
Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
JÁ |
TY |
ON |
ONA |
ONO |
1. pád |
Já |
Ty |
On |
Ona |
Ono |
2. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Jí, ní |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
3. pád |
Mně, mi |
Tobě, ti |
Jemu, němu, mu |
Jí, ní |
Jemu, němu, mu |
4. pád |
Mne, mě |
Tebe, tě |
Jeho, něho, ho, jej, něj |
Ji, ni |
Je, ně, ho, jej, něj |
5. pád |
- |
Ty |
- |
- |
- |
6. pád |
O mně |
O tobě |
O něm |
O ní |
O něm |
7. pád |
Se mnou |
S tebou |
S ním |
S jí, s ní |
S jím, s ním |
Skloňování osobních jmen my, vy, oni, ony v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
MY |
VY |
ONI |
ONY (NEŽIV.) |
ONY |
ONY |
1. pád |
My |
Vy |
Oni |
Ony |
Ony |
Ony |
2. pád |
Nás |
Vás |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
Jich, nich |
3. pád |
Nám |
Vám |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
Jim, nim |
4. pád |
Nás |
Vás |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
Je, ně |
5. pád |
- |
Vy |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nás |
O vás |
O nich |
O nich |
O nich |
O nich |
7. pád |
S námi |
S vámi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
S jimi, s nimi |
Skloňování zvratného zájmena se:
ZÁJMENO PÁDY |
SE |
1. pád |
- |
2. pád |
Sebe |
3. pád |
Sobě, si |
4. pád |
Sebe, se |
5. pád |
- |
6. pád |
O sobě |
7. pád |
S sebou, sebou |
Zájmena přivlastňovací
Přivlastňovací zájmena jsou také uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.
U přivlastňovacích zájmen, které se vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil klouzačku svýma rukama.
Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.
Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
MŮJ* |
TVŮJ* |
JEHO |
JEJÍ |
JEHO |
1. pád |
Můj, má, moje, mé, moje |
Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje |
Jeho |
Její |
Jeho |
2. pád |
Mého, mé,mojí, mého |
Tvého, tvé, tvojí, tvého |
Jeho |
Jejího |
Jeho |
3. pád |
Mému, mé, mojí, mému |
Tvému, tvé, tvojí, tvému |
Jeho |
Jejímu |
Jeho |
4. pád |
Mého, můj, mou, moji, mé, moje |
Tvého, tvůj, tvou, tvoji, tvé, tvoje |
Jeho |
Její |
Jeho |
5. pád |
Můj, má, moje, mé, moje |
Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje |
Jeho |
Její |
Jeho |
6. pád |
O mém, o mé, moji, o mém |
O tvém, o tvé, tvojí, o tvém |
O jeho |
O jejím |
O jeho |
7. pád |
S mým, s mou, mojí, s mým |
S tvým, tvou, tvojí, tvým |
S jeho |
S jejím |
S jeho |
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.
Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
MŮJ* |
TVŮJ* |
JEHO |
JEJÍ |
JEHO |
1. pád |
Mí, moji, mé, moje, mé, moje, má, moje |
Tví, tvoji, tvé, tvoje, tvé, tvoje, tvá, tvoje |
Jeho |
Její |
Jeho |
2. pád |
Mých |
Tvých |
Jeho |
Jejích |
Jeho |
3. pád |
Mým |
Tvým |
Jeho |
Jejím |
Jeho |
4. pád |
Mé, moje |
Tvé, tvoje |
Jeho |
Její |
Jeho |
5. pád |
Mí, moji, mé, moje, mé, moje, má, moje |
Tví, tvoji, tvé, tvoje, tvé, tvoje, tvá, tvoje |
Jeho |
Její |
Jeho |
6. pád |
O mých |
O tvých |
O jeho |
O jejích |
O jeho |
7. pád |
S mými |
S tvými |
S jeho |
S jejími |
S jeho |
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.
Skloňování přivlastňovacích zájmen náš, váš, jejich v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
NÁŠ* |
VÁŠ* |
JEJICH |
1. pád |
Náš, naše, naše |
Váš, vaše, vaše |
Jejich |
2. pád |
Našeho, naší, našeho |
Vašeho, vaší, vašeho |
Jejich |
3. pád |
Našemu, naší, našemu |
Vašemu, vaší, vašemu |
Jejich |
4. pád |
Našeho, náš, naši, naše |
Vašeho, váš, vaši, vaše |
Jejich |
5. pád |
Náš, naše, naše |
Váš, vaše, vaše |
Jejich |
6. pád |
O našem, o naší, o našem |
O vašem, o vaší, vašem |
O jejich |
7. pád |
S naším, naší, naším |
S vaším, vaší, vaším |
S jejich |
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.
Skloňování přivlastňovacích zájmen náš, váš, jejich v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
NÁŠ* |
VÁŠ* |
JEJICH |
1. pád |
Naši,naše, naše, naše |
Vaši, vaše, vaše, vaše |
Jejich |
2. pád |
Našich |
Vašich |
Jejich |
3. pád |
Našim |
Vašim |
Jejich |
4. pád |
Naše |
Vaše |
Jejich |
5. pád |
Naši,naše, naše, naše |
Vaši, vaše, vaše, vaše |
Jejich |
6. pád |
O našich |
O vašich |
O jejich |
7. pád |
Našimi |
S vašimi |
S jejich |
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.
Skloňování zájmena svůj v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
SVŮJ* |
1. pád |
Svůj, svá, svoje, své, svoje |
2. pád |
Svého, své, svojí, svého |
3. pád |
Svému, své, svojí, svému |
4. pád |
Svého, svůj, svou, svoji, své, svoje |
5. pád |
Svůj, svá, svoje, své svoje |
6. pád |
O svém, o svojí, o své, o svém |
7. pád |
Se svým, svou, svojí, svým |
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.
Skloňování zájmena svůj v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
SVŮJ* |
1. pád |
Sví, svoji, své, svoje, své, svoje, svá, svoje |
2. pád |
Svých |
3. pád |
Svým |
4. pád |
Své, svoje |
5. pád |
Sví, svoji, své, svoje, své, svoje, svá, svoje |
6. pád |
O svých |
7. pád |
Se svými |
* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.
Zájmena ukazovací
Ukazovací zájmena ukazují mimo text, nebo odkazují na něco uvnitř textu. Pomáhají se zorientovat v komunikaci.
Ukazovací zájmena: ten, ta, to, ti, ty, ta, tento, tato, too tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
U ukazovacího zájmena sám, je důležité dát si pozor na 4. pád množného čísla, kde se píše v mužském i ženském rodě koncovka y. Například: Lvy jsme viděli v kleci samy. Lvice jsme viděli v kleci samy.
Je důležité si uvědomit, že u párových lidských orgánů se používá v 7. pádě koncovka -ma. Například: Sledoval mě těma svýma očima.
Skloňování zájmen ten, ta, to, tento, tato, toto:
ZÁJMENA PÁDY |
TEN |
TA |
TO |
TENTO |
TATO |
TOTO |
1. pád |
Ten |
Ta |
To |
Tento |
Tato |
Toto |
2. pád |
Toho |
Té |
Toho |
Tohoto |
Této |
Tohoto |
3. pád |
Tomu |
Té |
Tomu |
Tomuto |
Této |
Tomuto |
4. pád |
Toho, ten |
Tu |
To |
Tohoto, tento |
Tuto |
Toto |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O tom |
O té |
O tom |
O tomto |
O této |
O tomto |
7. pád |
S tím |
S tou |
S tím |
S tímto |
S touto |
S tímto |
Skloňování těchto tvarů v množném: ti, ty, ta, tito, tyto, tato:
ZÁJMENA PÁDY |
TEN |
TA |
TO |
TENTO |
TATO |
TITO |
1. pád |
Ti, ty |
Ty |
Ta |
Tito, tyto |
Tyto |
Tato |
2. pád |
Těch |
Těch |
Těch |
Těchto |
Těchto |
Těchto |
3. pád |
Těm |
Těm |
Těm |
Těmto |
Těmto |
Těmto |
4. pád |
Ty |
Ty |
Ta |
Tyto |
Tyto |
Tato |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O těch |
O těch |
O těch |
O těchto |
O těchto |
O těchto |
7. pád |
S těmi |
S těmi |
S těmi |
S těmito |
S těmito |
S těmito |
Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
TENHLE |
TAHLE |
TOHLE |
ONEN |
ONA |
ONO |
1. pád |
Tenhle |
Tahle |
Tohle |
Onen |
Ona |
Ono |
2. pád |
Tohohle |
Téhle |
Tohohle |
Onoho |
Oné |
Onoho |
3. pád |
Tomuhle |
Téhle |
Tomuhle |
Onomu |
Oné |
Onomu |
4. pád |
Tohohle, tenhle |
Tuhle |
Tohle |
Onoho, onen |
Onu |
Ono |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O tomhle |
O téhle |
O tomhle |
O onom |
O oné |
O onom |
7. pád |
S tímhle |
S touhle |
S tímhle |
S oním |
S onou |
S oním |
Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
TENHLE |
TAHLE |
TOHLE |
ONEN |
ONA |
ONO |
1. pád |
Tihle, tyhle |
Tyhle |
Tahle |
Oni, ony |
Ony |
Ona |
2. pád |
Těchhle |
Těchhle |
Těchhle |
Oněch |
Oněch |
Oněch |
3. pád |
Těmhle |
Těmhle |
Těmhle |
Oněm |
Oněm |
Oněm |
4. pád |
Tyhle |
Tyhle |
Tahle |
Ony |
Ony |
Ona |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O těchhle |
O těchhle |
O těchhle |
O oněch |
O oněch |
O oněch |
7. pád |
S těmihle |
S těmihle |
S těmihle |
S oněmi |
S oněmi |
S oněmi |
Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
TAKOVÝ |
TAKOVÁ |
TAKOVÉ |
TÝŽ, TENTÝŽ |
TÁŽ, TATÁŽ |
TOTÉŽ |
1. pád |
Takový |
Taková |
Takové |
Týž, tentýž |
Táž, tatáž |
Totéž |
2. pád |
Takového |
Takové |
Takového |
Téhož |
Téže |
Téhož |
3. pád |
Takovému |
Takové |
Takovému |
Témuž |
Téže |
Témuž |
4. pád |
Takového, takový |
Takovou |
Takové |
Téhož, týž, tentýž |
Touž, tutéž |
Totéž |
5. pád |
Takový |
Taková |
Takové |
- |
- |
- |
6. pád |
O takovém |
O takové |
O takovém |
O témž(e), tomtéž |
O téže |
O témže, tomtéž |
7. pád |
S takovým |
S takovou |
S takovým |
S týmž, tímtéž |
S touž, toutéž |
S týmž, tímtéž |
Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
TAKOVÝ |
TAKOVÁ |
TAKOVÉ |
TÝŽ, TENTÝŽ |
TÁŽ, TATÁŽ |
TOTÉŽ |
1. pád |
Takoví, takové |
Takové |
Taková |
Tíž, titíž, tytéž |
Tytéž |
Táž, tatáž |
2. pád |
Takových |
Takových |
Takových |
Týchž |
Týchž |
Týchž |
3. pád |
Takovým |
Takovým |
Takovým |
Týmž |
Týmž |
Týmž |
4. pád |
Takové |
Takové |
Taková |
Tytéž |
Tytéž |
Táž, tatáž |
5. pád |
Takoví, takové |
Takové |
Taková |
- |
- |
- |
6. pád |
O takových |
O takových |
O takových |
O týchž |
O týchž |
O týchž |
7. pád |
S takovými |
S takovými |
S takovými |
S týmiž |
S týmiž |
S týmiž |
Skloňování ukazovacího zájmena sám v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
SÁM |
SAMA |
SAMO |
1. pád |
Sám |
Sama |
Samo |
2. pád |
Samého |
Samé |
Samého |
3. pád |
Samému |
Samé |
Samému |
4. pád |
Samého (sama), sám |
Samou, samu |
Samo |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O samém |
O samém |
O samém |
7. pád |
Se samým |
Se samou |
Se samým |
Skloňování ukazovacího zájmena sám v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
SÁM |
SAMA |
SAMO |
1. pád |
Sami, samy |
Samé |
Samá |
2. pád |
Samých |
Samých |
Samých |
3. pád |
Samým |
Samým |
Samým |
4. pád |
Samé, samy |
Samé, samy |
Samá, sama |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O samých |
O samých |
O samých |
7. pád |
Se samými |
Se samými |
Se samými |
Zájmena tázací
Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.
K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.
I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?
Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí
Skloňování tázacích zájmen kdo, co:
ZÁJMENA PÁDY |
KDO |
CO |
1. pád |
Kdo |
Co |
2. pád |
Koho |
Čeho |
3. pád |
Komu |
Čemu |
4. pád |
Koho |
Co |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O kom |
O čem |
7. pád |
S kým |
S čím |
Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
1. pád |
Jaký |
Jaká |
Jaké |
Čí |
Čí |
Čí |
2. pád |
Jakého |
Jaké |
Jakého |
Čího |
Čí |
Čího |
3. pád |
Jakému |
Jaké |
Jakému |
Čímu |
Čí |
Čímu |
4. pád |
Jakého, jaký |
Jakou |
Jaké |
Čího, čí |
Čí |
Čí |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O jakém |
O jaké |
O jakém |
O čím |
O čí |
O čím |
7. pád |
S jakým |
S jakou |
S jakým |
S čím |
S čí |
S čím |
Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
JAKÝ |
JAKÁ |
JAKÉ |
ČÍ |
ČÍ |
ČÍ |
1. pád |
Jací, jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
2. pád |
Jakých |
Jakých |
Jakých |
Čích |
Čích |
Čích |
3. pád |
Jakým |
Jakým |
Jakým |
Čím |
Čím |
Čím |
4. pád |
Jaké |
Jaké |
Jaká |
Čí |
Čí |
Čí |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O jakých |
O jakých |
O jakých |
O čích |
O čích |
O čích |
7. pád |
S jakými |
S jakými |
S jakými |
S čími |
S čími |
S čími |
Skloňování tázacího zájmena který v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
1. pád |
Který |
Která |
Které |
2. pád |
Kterého |
Které |
Kterého |
3. pád |
Kterému |
Které |
Kterému |
4. pád |
Kterého, který |
Kterou |
Které |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterém |
O které |
O kterém |
7. pád |
Se kterým |
Se kterou |
Se kterým |
Skloňování tázacího zájmena který v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝ |
KTERÁ |
KTERÉ |
1. pád |
Kteří, které |
Které |
Která |
2. pád |
Kterých |
Kterých |
Kterých |
3. pád |
Kterým |
Kterým |
Kterým |
4. pád |
Které |
Které |
Která |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterých |
O kterých |
O kterých |
7. pád |
Se kterými |
Se kterými |
Se kterými |
Zájmena vztažná
Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.
Do zájmen vztažných patří i všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.
Výrazy končící příponou -ž se používají zřídka.
Při spojení vztažných zájmen s podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.
Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.
Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
JENŽ |
JEŽ |
JEŽ |
1. pád |
Jenž |
Jež |
Jež |
2. pád |
Jehož |
Jíž |
Jehož |
3. pád |
Jemuž |
Jíž |
Jemuž |
4. pád |
Jehož, jejž,jejž |
Již |
Jež |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O němž |
O níž |
O němž |
7. pád |
S jímž |
S jíž |
S jímž |
Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
JENŽ |
JEŽ |
JEŽ |
1. pád |
Již, jež |
Jež |
Jež |
2. pád |
Jichž |
Jichž |
Jichž |
3. pád |
Jimž |
Jimž |
Jimž |
4. pád |
Jež |
Jež |
Jež |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O nichž |
O nichž |
O nichž |
7. pád |
S jimiž |
S jimiž |
S jimiž |
Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
JEHOŽ |
JEJÍŽ |
JEHOŽ |
1. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
2. pád |
Jehož |
Jejíhož |
Jehož |
3. pád |
Jehož |
Jejímuž |
Jehož |
4. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O jehož |
O jejímž |
O jehož |
7. pád |
S jehož |
S jejímž |
S jehož |
Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
JEHOŽ |
JEJÍŽ |
JEHOŽ |
1. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
2. pád |
Jehož |
Jejíchž |
Jehož |
3. pád |
Jehož |
Jejímž |
Jehož |
4. pád |
Jehož |
Jejíž |
Jehož |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O jehož |
O jejíchž |
O jehož |
7. pád |
S jehož |
S jejímiž |
S jehož |
Skloňování vztažných zájmen kdož a což:
ZÁJMENA PÁDY |
KDOŽ |
COŽ |
1. pád |
Kdož |
Což |
2. pád |
Kohož |
Čehož |
3. pád |
Komuž |
Čemuž |
4. pád |
Kohož |
Což |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O komž |
O čemž |
7. pád |
S kýmž |
S čímž |
Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝŽ |
KTERÁŽ |
KTERÉŽ |
JAKÝŽ |
JAKÉŽ |
JAKÁŽ |
1. pád |
Kterýž |
Kteráž |
Kteréž |
Jakýž |
Jakáž |
Jakéž |
2. pád |
Kteréhož |
Kteréž |
Kteréhož |
Jakéhož |
Jakéž |
Jakéhož |
3. pád |
Kterémuž |
Kteréž |
Kterémuž |
Jakémuž |
Jakéž |
Jakémuž |
4. pád |
Kterého, který |
Kterouž |
Kteréž |
Jakého, jaký |
Jakouž |
Jakéž |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterémž |
O kteréž |
O kterémž |
O jakémž |
O jakéž |
O jakémž |
7. pád |
S kterýmž |
S kterouž |
S kterýmž |
S jakýmž |
S jakouž |
S jakýmž |
Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
KTERÝŽ |
KTERÁŽ |
KTERÉŽ |
JAKÝŽ |
JAKÁŽ |
JAKÉŽ |
1. pád |
Kteří, které |
Kteréž |
Kteráž |
Jací, jaké |
Jakéž |
Jakáž |
2. pád |
Kterýchž |
Kterýchž |
Kterýchž |
Jakýchž |
Jakýchž |
Jakýchž |
3. pád |
Kterýmž |
Kterýmž |
Kterýmž |
Jakýmž |
Jakýmž |
Jakýmž |
4. pád |
Kteréž |
Kteréž |
Kteráž |
Jakéž |
Jakéž |
Jakáž |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O kterýchž |
O kterýchž |
O kterýchž |
O jakýchž |
O jakýchž |
O jakýchž |
7. pád |
S kterýmiž |
S kterýmiž |
S kterýmiž |
S jakýmiž |
S jakýmiž |
S jakýmiž |
Zájmena neurčitá
Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.
Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u pomnožných podstatných jmen.
I u těchto přídavných jmen je u párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.
Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,
Skloňování neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:
ZÁJMENA PÁDY |
NĚKDO |
NĚCO |
KDOKOLI |
1. pád |
Někdo |
Něco |
Kdokoli |
2. pád |
Někoho |
Něčeho |
Kohokoli |
3. pád |
Někomu |
Něčemu |
Komukoli |
4. pád |
Někoho |
Něco |
Kohokoli |
5. pád |
Někdo |
Něco |
Kdokoli |
6. pád |
O někom |
O něčem |
O komkoli |
7. pád |
S někým |
S něčím |
S kýmkoli |
Skloňování neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
NĚČÍ |
NĚČÍ |
NĚČÍ |
1. pád |
Něčí |
Něčí |
Něčí |
2. pád |
Něčího |
Něčí |
Něčího |
3. pád |
Něčímu |
Něčí |
Něčímu |
4. pád |
Něčího, něčí |
Něčí |
Něčí |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O něčím |
O něčí |
O něčím |
7. pád |
S něčím |
S něčí |
S něčím |
Skloňování neurčitého zájmena něčí v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
NĚČÍ |
NĚČÍ |
NĚČÍ |
1. pád |
Něčí |
Něčí |
Něčí |
2. pád |
Něčích |
Něčích |
Něčích |
3. pád |
Něčím |
Něčím |
Něčím |
4. pád |
Něčí |
Něčí |
Něčí |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O něčích |
O něčích |
O něčích |
7. pád |
S něčími |
S něčími |
S něčími |
Skloňování neurčitých zájmen nějaký a některý v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
NĚJAKÝ |
NĚJAKÁ |
NĚJAKÉ |
NĚKTERÝ |
NĚKTERÁ |
NĚKTERÉ |
1. pád |
Nějaký |
Nějaká |
Nějaké |
Některý |
Některá |
Některé |
2. pád |
Nějakého |
Nějaké |
Nějakého |
Některého |
Některé |
Některého |
3. pád |
Nějakému |
Nějaké |
Nějakému |
Některému |
Některé |
Některému |
4. pád |
Nějakého, nějaký |
Nějakou |
Nějaké |
Některé, některý |
Některou |
Některé |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nějakém |
O nějaké |
O nějakém |
O některém |
O některé |
O některém |
7. pád |
S nějakým |
S nějakou |
S nějakým |
S některým |
S některou |
S některým |
Skloňování neurčitých zájmen nějaký a některý v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
NĚJAKÝ |
NĚJAKÁ |
NĚJAKÉ |
NĚKTERÝ |
NĚKTERÁ |
NĚKTERÉ |
1. pád |
Nějací, nějaké |
Nějaké |
Nějaká |
Někteří, některé |
Některé |
Některá |
2. pád |
Nějakých |
Nějakých |
Nějakých |
Některých |
Některých |
Některých |
3. pád |
Nějakým |
Nějakým |
Nějakým |
Některým |
Některým |
Některým |
4. pád |
Nějaké |
Nějaké |
Nějaká |
Některé |
Některé |
Některá |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nějakých |
O nějakých |
O nějakých |
O některých |
O některých |
O některých |
7. pád |
S nějakými |
S nějakými |
S nějakými |
S některými |
S některými |
S některými |
Skloňování neurčitých zájmen vše a každý v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
KAŽDÝ |
KAŽDÁ |
KAŽDÉ |
VŠECHEN |
VŠECHNA |
VŠECHNO |
1. pád |
Každý |
Každá |
Každé |
Všechen |
Všechna |
Všechno, vše |
2. pád |
Každého |
Každé |
Každého |
Všeho |
Vší |
Všeho |
3. pád |
Každému |
Každé |
Každému |
Všemu |
Vší |
Všemu |
4. pád |
Každého, každý |
Každou |
Každé |
Všechen |
Vši, všechnu |
Všechno, vše |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O každém |
O každé |
O každém |
O všem |
O vší |
O všem |
7. pád |
S každým |
S každou |
S každým |
Se vším |
Se vší |
Se vším |
Skloňování neurčitých zájmen vše a každý v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
KAŽDÝ |
KAŽDÁ |
KAŽDÉ |
VŠECHEN |
VŠECHNA |
VŠECHNO |
1. pád |
Každí, každé |
Každé |
Každá |
Všichni, všechny |
Všechny |
Všechna |
2. pád |
Každých |
Každých |
Každých |
Všech |
Všech |
Všech |
3. pád |
Každým |
Každým |
Každým |
Všem |
Všem |
Všem |
4. pád |
Každé |
Každé |
Každá |
Všechny |
Všechny |
Všechna |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O každých |
O každých |
O každých |
O všech |
O všech |
O všech |
7. pád |
S každými |
S každými |
S každými |
Se všemi |
Se všemi |
Se všemi |
Zájmena záporná
Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.
I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.
Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný
Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:
ZÁJMENA PÁDY |
NIKDO |
NIC |
1. pád |
Nikdo |
Nic |
2. pád |
Nikoho |
Ničeho |
3. pád |
Nikomu |
Ničemu |
4. pád |
Nikoho |
Nic |
5. pád |
- |
- |
6. pád |
O nikom |
O ničem |
7. pád |
S nikým |
S ničím |
Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
NIČÍ |
NIČÍ |
NIČÍ |
1. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
2. pád |
Ničího |
Ničí |
Ničího |
3. pád |
Ničímu |
Ničí |
Ničímu |
4. pád |
Ničího, ničí |
Ničí |
Ničí |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O ničím |
O ničí |
O ničím |
7. pád |
S ničím |
S ničí |
S ničím |
Skloňování záporného zájmene ničí v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
NIČÍ |
NIČÍ |
NIČÍ |
1. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
2. pád |
Ničích |
Ničích |
Ničích |
3. pád |
Ničím |
Ničím |
Ničím |
4. pád |
Ničí |
Ničí |
Ničí |
5. pád |
- |
- |
- |
6. pád |
O ničích |
O ničích |
O ničích |
7. pád |
S ničími |
S ničími |
S ničími |
Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v jednotném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
NIJAKÝ |
NIJAKÁ |
NIJAKÉ |
ŽÁDNÝ |
ŽÁDNÁ |
ŽÁDNÉ |
1. pád |
Nijaký |
Nijaká |
Nijaké |
Žádný |
Žádná |
Žádné |
2. pád |
Nijakého |
Nijaké |
Nijakého |
Žádného |
Žádné |
Žádného |
3. pád |
Nijakému |
Nijaké |
Nijakému |
Žádnému |
Žádné |
Žádnému |
4. pád |
Nijakého, nijaký |
Nijakou |
Nijaké |
Žádného, žádný |
Žádnou |
Žádné |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nijakém |
O nijaké |
O nijakém |
O žádném |
O žádné |
O žádném |
7. pád |
S nijakým |
S nijakou |
S nijakým |
S žádným |
S žádnou |
S žádným |
Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v množném čísle:
ZÁJMENA PÁDY |
NIJAKÝ |
NIJAKÁ |
NIJAKÉ |
ŽÁDNÝ |
ŽÁDNÁ |
ŽÁDNÉ |
1. pád |
Nijací, nijaké |
Nijaké |
Nijaká |
Žádní, žádné |
Žádné |
Žádná |
2. pád |
Nijakých |
Nijakých |
Nijakých |
Žádných |
Žádných |
Žádných |
3. pád |
Nijakým |
Nijakým |
Nijakým |
Žádným |
Žádným |
Žádným |
4. pád |
Nijaké |
Nijaké |
Nijaká |
Žádné |
Žádné |
Žádná |
5. pád |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
6. pád |
O nijakých |
O nijakých |
O nijakých |
O žádných |
O žádných |
O žádných |
7. pád |
S nijakými |
S nijakými |
S nijakými |
S žádnými |
S žádnými |
S žádnými |
Cvičení na druhy zájmen
Autor: © Mgr. Jitka Musilová