Pravopis milý a milí

Co je to milí?

Slovo milí je tvarem přídavného jména milý. Vyskytuje se pouze v těchto případech:

• 1. osoba množného čísla, rodu mužského životného (my),
  např.: Byli jsme to my, vaši mílí přátelé.
• 2. osoba množného čísla, rodu mužského životného (vy),
  např.: Jste to vy, naši milí návštěvníci těchto stránek.
• 3. osoba množného čísla, rodu mužského životného (oni),
  např.: Byli to moji milí bratři.
• 1. pád množného čísla rodu mužského životného (kdo, co?),
  např.: Přišli i moji milí kouzelníci.
• 5. pád množného čísla rodu mužského životného (oslovujeme, voláme) Hej vy! Moji milí kouzelníci!

Synonyma ke slovu milí

• příjemní, laskaví, přátelští, (hovorově) fajn;
• hezcí;
• drazí, vážení.

Antonyma

• nepříjemní, protivní;
• oškliví, protivní.

Jak se píše milí?

Pravopis český uvádí, že slovo milí je tvarem slova milý a má vyjadřovat sympatické vlastnosti lidí a zvířat.

Příklady:

• Všichni byli milí. (Nikdy nepsat všichni byli milý)
• Moji milí kolegové.
• Milí přátelé, jsem rád, že jste přišli.
• Moji milí rodiče.
• Milí lidé města pražského.
• Moji milí, jsem ráda, že vás opět vidím.
• Naši milí zákazníci od nás dostanou velké slevy.
• Ve třídě mě zaujali milí kluci.
• Moji mílí psi.
• Těšte se! Vy moji milí smradi!

Co je to milý?

Slovo milý je přídavné jméno a jeho význam slova ve větě Milý člověk, vyjadřuje člověka majícího chování, které se líbí ostatním.

• Například: Jeho bratr je opravdu milý člověk.

Při popisu pocitů z chování slovo milý vyjadřuje pocit, který se líbí ostatním.

• Například: Připravilas pro ni milý dárek, určitě bude spokojená.

Slovo milý se také používá na začátku zdvořilostní fráze v oslovení dopisu.

• Například: Milý tatínku, posíláme Ti srdečný pozdrav z dovolené.

Synonyma ke slovu milý

• příjemný, laskavý, přátelský, (hovorově) fajn;
• hezký;
• drahý, vážený.

Antonyma

• nepříjemný, protivný;
• ošklivý, protivný.

Odvozená slova od slova milý

• mile;
• milost;
• milovat;
• milený.

Jak se píše slovo milý?

Nejdříve se podíváme na správné dělení slova. V případě, že na konci řádku se nevejde celé slovo milý, tak můžeme slovo rozdělit pouze jedním způsobem a to mi-lý.

Příklad dělení slova milý:

Svěřila jsem se mu, že jsem nikdy nedostala tak mi-
lý pozdrav.

Pravopis slova milý

Slovo milý je přídavné jméno tvrdé a tvrdé ý na konci slova je určeno vzorem mladý.

• (já) mladý -> milý, např.: Přeci já jsem tvůj milý kamarád.
• (ty) mladý -> milý, např.: Ty můj milý příteli.
• (on, ten) mladý -> milý, např.: Jsi milý kamarád.
• (ona, ta) mladá -> milá, např.: Milá maminka.
• (ono, to) mladé -> milé, např.: Milé dítě.
• (my) mladí -> milí, např.: Byli jsme na něj milí až do chvíle nás zklamal.
• (vy) mladí -> milí, např.: Budete to mít i vy, mojí milí bratři.
• (oni, ti) mladí -> milí, např.: Milí bratři.
• (ony, ty) mladé -> milé, např.: Milé mladé dámy.
• (ona, ta) mladá -> milá, např.: Milá zvířata.

Skloňování slova milý

Číslo jednotné, rod mužský životný:

• 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Přišel i můj milý skřítek.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého kamaráda.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Milému příteli.
• 4. pád: (koho, co?) milého, např.: Potřebuji pozdravit mého milého tatínka.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Hej Ty! Milý člověče!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Pohádka o milém princi.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Strávila večer s milým člověkem.

Číslo jednotné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar ve 4. pádu.)

• 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Můj milý mobil.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého přijetí.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Robot poděkoval dalšímu milému stroji.
• 4. pád: (koho, co?) milý, např.: Dostala jsem milý dárek.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Zapni se! Můj milý počítači!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Snila jsem o mém milém květu.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Přivítal se semnou milým polibkem.

Číslo jednotné, rod ženský:

• 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Moje milá přítelkyně.
• 2. pád: (koho, čeho?) milé, např.: Bez mojí milé kamarádky.
• 3. pád: (komu, čemu?) milé, např.: Napsal jsem mojí milé mamince.
• 4. pád: (koho, co?) milou, např.: Dostala jsem milou zprávu.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Hola, hola! Moje školo milá!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milé, např.: Zdálo se mi o mé milé přítelkyni.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milou, např.: Překvapil mě milou zprávou.

Číslo jednotné, rod střední:

• 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dítě.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Dieta bez mého milého ovoce.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Dal jsem pamlsek milému štěněti.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé přání k svátku.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Dobrý den! Milé obecenstvo!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Zdálo se mi o mém milém zvířátku.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Ohromil mě milým překvapením.

Číslo množné, rod mužský životný:

• 1. pád: (kdo, co?) milí, např.: Přišli i moji milí skřítci.
• 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádů.
• 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Našim milým přátelům.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Potřebuji pozdravit mé milé medvídky.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milí, např.: Hej Vy! Milí lidé!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Pohádka o milých princeznách.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Strávila večer s milými lidmi.

Číslo množné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar v 1. a v 5. pádu.)

• 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Vzal jsem si své milé věci.
• 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez milých přijetí.
• 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Robot poděkoval dalším milým strojům.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé dárky.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Zapněte se! Mé milé počítače!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Snila jsem o mých milých květech.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Přivítal se semnou milými polibky.

Číslo množné, rod ženský:

• 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dívky.
• 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádek.
• 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Napsal jsem mým milým sourozencům.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé zprávy.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Hej, vy dvě milé krasavice!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Zdálo se mi o mých milých sestrách.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Překvapil mě milými zprávami.

Číslo množné, rod střední:

• 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Milá zvířata.
• 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Dostala jsem mnoho milých oznámení.
• 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Dal jsem pamlsek milým štěňátkům.
• 4. pád: (koho, co?) milá, např.: Dostala jsem milá přání k svátku.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Ahoj, moje milá zvířata!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Zdálo se mi o mých milých zvířatech.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Ohromil mě milými překvapeními.