Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu coudělat aby mě nepraskaly žilky v očích, včetně zkušeností ostatních čtenářů.
Nebo si můžete přečíst článek Všechna zájmena, který úzce souvisí s tímto článkem.
Moji versus mojí
Pro názornější přehled nabízím kompletní skloňování tohoto zájmena (stejné skloňování mají i zájmena tvůj a svůj):
|
Číslo jednotné |
||||||
|
rod mužský |
rod ženský |
rod střední |
||||
|
1. pád |
můj |
má/moje |
mé/moje |
|||
|
2. pád |
mého |
mé/mojí |
mého |
|||
|
3. pád |
mému |
mé/mojí |
mému |
|||
|
4. pád |
mého, můj (neživ.) |
mou/moji |
mé/moje |
|||
|
5. pád |
můj |
má/moje |
mé/moje |
|||
|
6. pád |
o mém |
o mé/mojí |
o mém |
|||
|
7. pád |
mým |
mou/mojí |
mým |
|||
|
Číslo množné |
||||||
|
rod mužský |
rod ženský |
rod střední |
||||
|
1. pád |
mí/moji |
mé/moje |
má/moje |
|||
|
mé/moje (neživ.) |
||||||
|
2. pád |
mých |
mých |
mých |
|||
|
3. pád |
mým |
mým |
mým |
|||
|
4. pád |
mé/moje |
mé/moje |
má/moje |
|||
|
5. pád |
mí/moji |
mé/moje |
má/moje |
|||
|
mé/moje (neživ.) |
||||||
|
6. pád |
o mých |
o mých |
o mých |
|||
|
7. pád |
mými |
mými |
mými |
|||
Kdo si není schopen zapamatovat, ke kterým pádům dané tvary patří (já samozřejmě také ne), nechť zkusí v běžném životě (tedy i při psaní diktátů) používat pomůcku v podobě ukazovacího zájmena ten, ta, respektive ti, tu, té, tou.
Jak to funguje? Když si řeknete ti moji chlapci, pak slyšíte, že ti je krátká varianta, takže napíšete krátké „i“ i v zájmenu moji. Totéž platí i v ženském rodě – viděl tam tu moji kamarádku (tu zní krátce, takže napíšete krátké „i“ i v přivlastňovacím zájmenu). Jestliže si ve větě můžete říct například bez té mojí pomoci, pak slyšíte, že té vyslovujeme dlouze, tudíž napíšete dlouhou koncovku i v přivlastňovacím zájmenu mojí. Stejně tak u příkladu k té mojí sestře se chovej slušně, o té mojí chybě už věděli, s tou mojí žádostí nepočítali apod.
Mou nebo mojí
A pokud jsem vám nepomohla ani touto berličkou, tak tu mám ještě záchranné lano – když nebudete vědět, jestli moji nebo mojí, nahraďte výraz dubletou, tedy druhým tvarem, který nám pravidla v daném pádě nabízejí. Například napíšete: Mí (moji) chlapci to okno nerozbili. Viděl tam mou (moji) kamarádku. Bez mé (mojí) pomoci si nevěděl rady. K mé (mojí) sestře se chovej slušně. O mé (mojí) chybě už věděli. S mou (mojí) žádostí už nepočítali.
Kdo se stále necítí jistý v kramflekách, může si správné používání procvičit v textech, které jsem pro vás připravila k upevnění získaných znalostí. A na závěr ještě připomínám, že vše výše uvedené platí i pro zájmena tvůj a svůj.
Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem mou nebo moji
Moji nebo mojí v běžných větách
V reálném psaní se tvary moji a mojí nejčastěji objevují u podstatných jmen rodu ženského a mužského životného. Právě zde vzniká nejvíce chyb, protože oba tvary znějí velmi podobně a rozdíl je pouze v délce samohlásky.
Typickými příklady jsou spojení typu viděl jsem moji kamarádku nebo bez mojí pomoci. Správnost tvaru vždy závisí na pádové otázce.
Zde se dozvíte odpověď na otázku Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu. Podobné téma rozebíráme v širších souvislostech a možná se chcete dozvědět více. Zde je výběr nedůležitějších sdělení k tématu moje mé a možná tam budou i zkušeností ostatních čtenářů.
Popřípadě nabízíme ještě článek Zájmena, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.
Mou nebo moji – kdy který tvar
Pokud si nejste jisti, zda napsat moji nebo mojí, zkuste tvar nahradit výrazem mou. Jestliže věta zůstane gramaticky správná, použijete krátké i.
Příklad: Viděl jsem mou kamarádku → viděl jsem moji kamarádku. Stejný princip platí i u množného čísla: mí (moji) spolužáci.
Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma moji nebo mojí je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.
Za zmínku stojí také článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady.
Mé nebo mojí jako kontrolní pomůcka
Naopak tam, kde lze použít tvar mé, patří dlouhé í, tedy mojí. Tento postup je velmi spolehlivý zejména v nepřímých pádech.
Příklad: Bez mé pomoci → bez mojí pomoci. O mé sestře → o mojí sestře.
Zkuste se na to podívat i z širšího úhlu pohledu a přečtěte si zpracované téma mé nebo mojí, kde vybíráme vše podstatné.
Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Mou nebo mojí, který přináší další nové pohledy v souvislostech.
S mými, mojí, moji – shoda v čísle a pádě
Tvary jako s mými patří do 7. pádu množného čísla a zde už k váhání obvykle nedochází. Problém nastává především v jednotném čísle rodu ženského, kde se střídají tvary moji a mojí.
Důležité je uvědomit si, že moji se váže k akuzativu (koho, co), zatímco mojí se objevuje v genitivu, dativu, lokálu a instrumentálu.
Pro ty z vás, kteří chtějí více informací na jednom místě, jsme vybrali podstatné inforamce a seřadili jsme je do jedné ucelené stránky, kterou najdete zde: vše podstatné týkající se tématu s mými, a přidali jsme i příběhy ostatních čtenářů.
Článek Přídavná jména by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.
Moji x mojí – nejčastější chyby
Mezi typické chyby patří psaní dlouhého í v akuzativu nebo naopak krátkého i v nepřímých pádech. Chybný tvar často vzniká i tehdy, když se autor řídí pouze sluchem a neověří si pád.
Správná strategie je vždy stejná: zastavit se, položit otázku a použít jednu z ověřovacích pomůcek.
Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu mojí nebo mé, včetně zkušeností ostatních čtenářů.
Nebo si můžete přečíst článek Pravopis mně/mě, který úzce souvisí s tímto článkem.
Jak si rozdíl zapamatovat natrvalo
Pokud vám nepomáhá tabulka ani pádové otázky, zkuste si zapamatovat jednoduché pravidlo: kde slyším „tu, mou, mí“, píšu krátké i; kde slyším „té, mé, tou“, píšu dlouhé í. Tento princip funguje nejen u zájmena můj, ale i u tvarů tvůj a svůj.
Také se můžete podívat na článek Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž a dozvědět se další související informace.
FAQ – Často kladené otázky
Je správně „viděl jsem mojí kamarádku“?
Ne, správně je viděl jsem moji kamarádku, protože jde o 4. pád a lze použít tvar mou.
Kdy se píše tvar mojí?
Tvar mojí se píše v nepřímých pádech, například bez mojí pomoci, o mojí sestře.
Jak si mohu tvar rychle ověřit?
Pomocí nahrazení zájmeny mou, mé, mí nebo ukazovacími zájmeny tu, té, tou.
Platí stejná pravidla i pro tvůj a svůj?
Ano, skloňování i pravidla jsou u zájmen můj, tvůj, svůj totožná.
Je rozdíl mezi moji a mojí jen pravopisný?
Ne, rozdíl je mluvnický – jde o různé pády téhož zájmena.
Mohu se řídit jen výslovností?
Ne vždy, protože výslovnost může klamat. Vždy je lepší ověřit si pád.
Proč se v češtině používají dva tvary?
Protože čeština rozlišuje pády a rody, což se odráží i ve skloňování přivlastňovacích zájmen.
Který tvar je nejčastější zdroj chyb?
Nejčastěji se chybuje u tvaru mojí v genitivu a lokálu.