1. cvičení na určování slovních druhů
Určete slovní druh u níže uvedených výrazů, správnost si zkontrolujte v řešení, které najdete na konci tohoto příspěvku:
kéž, každý, všechno, který, před, konečně, všechny, moje, jsou, kteří, jenž, takže, odkud, seděl jsem, zvolit, či, jedině, volný, dní, napil se, kolikerý, svěží, působí, cesta, všechna tři hřiště, brzičko, podél řeky, zas, snadno, jsem, nemile, pravidelně, byli, o tom, jednoznačně, vysoko, zatímco, plavání, pokaždé, léčení, všichni, můžeš, kvůli, dalších, by, krásnější, konečně, chvíli, jsme, všichni, starosti, jednoho, ji, kolik, lze, mají, někteří, proč, nechť, bez, jakmile.
2. cvičení na určení slovního druhu
Už v jiných příspěvcích jsme vás upozorňovali na to, že jedno slovo může být dvěma (někdy i třemi) slovními druhy, že záleží na jeho uplatnění ve větě. Zkuste tedy určit slovní druhy u vyznačených slov, správnost si zkontrolujte v řešení:
Už není dítě, hraje si však stále dál.
Však všichni víme, jak to bylo.
Každý ho měl rád.
Všechno to bylo moc krásné.
Podívej se, co se stalo!
Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš.
Když mně se tak nechce!
Mám volno jen v neděli.
Jen se neboj!
Jen se schovali pod střechu, začalo pršet.
Už budu hodný!
To mi slibuješ už několik dní.
Slyšel jsem jen slabounké tik tak.
Kdybych tak vyhrál milion!
Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky.
Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli.
Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte.
Procházeli jsme se kolem řeky.
Kam jdeš s tím kolem?
Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed.
Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu.
Naproti domu je krásná zahrada.
Bydlím hned naproti.
Střela šla těsně vedle.
Neběhej pořád a posaď se vedle mě.
Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka.
Vídávám je spolu pořád.
Místo do práce musel k lékaři.
Jindra přišel o vynikající místo.
Jindřiška k nám nastoupila místo něj.
Pospěš si, ať stihneš všechny úkoly.
Ať už to mám rychle za sebou!
Požádali jsme lékaře, aby přijel a ihned Otu vyšetřil.
Aby to tak byl černý kašel!
Že jsem tam vůbec chodil!
Netušil jsem, že ji tam potkám s Ivanem.
Podřízeným větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu.
Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným.
Pak se nemám zlobit!
Umyj se a pak přijď ke stolu.
Je-li to nutné, pak to udělám.
Táňa se pozorovala v zrcadle.
Nechtěla jít se mnou do kina.
Svou práci dělá opravdu rád.
Je opravdu blázen?
Takové štěstí hned tak někdo nemá!
Přijdu za tebou hned po večeři.
Nejraději jí se svými přáteli.
Nevěřil jsem jí ani slovo.
Bez lásky nejsou lidé šťastní.
Černý bez na jaře krásně kvete.
Zlepšila se mu nálada, jakmile to dokončil.
Řešení
1. cvičení na určování slovních druhů
kéž (částice), každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka).
2. cvičení na určení slovního druhu
Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)
Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)
Každý ho měl rád. (zájmeno)
Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)
Podívej se, co se stalo! (zájmeno)
Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)
Když mně se tak nechce! (částice)
Mám volno jen v neděli. (příslovce)
Jen se neboj! (částice)
Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)
Už budu hodný! (částice)
To mi slibuješ už několik dní. (příslovce)
Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)
Kdybych tak vyhrál milion! (částice)
Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)
Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)
Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)
Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)
Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)
Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)
Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)
Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)
Bydlím hned naproti. (příslovce)
Střela šla těsně vedle. (příslovce)
Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)
Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)
Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)
Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)
Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)
Jindřiška k nám nastoupila místo něj. (předložka)
Pospěš si, ať stihneš všechny úkoly. (spojka)
Ať už to mám rychle za sebou! (částice)
Požádali jsme lékaře, aby přijel a ihned Otu vyšetřil. (spojka)
Aby to tak byl černý kašel! (částice)
Že jsem tam vůbec chodil! (částice)
Netušil jsem, že ji tam potkám s Ivanem. (spojka)
Podřízeným větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu. (přídavné jméno)
Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným. (podstatné jméno)
Pak se nemám zlobit! (částice)
Umyj se a pak přijď ke stolu. (příslovce)
Je-li to nutné, pak to udělám. (spojka)
Táňa se pozorovala v zrcadle. (zájmeno)
Nechtěla jít se mnou do kina. (předložka)
Svou práci dělá opravdu rád. (příslovce)
Je opravdu blázen? (částice)
Takové štěstí hned tak někdo nemá! (částice)
Přijdu za tebou hned po večeři. (příslovce)
Nejraději jí se svými přáteli. (sloveso)
Nevěřil jsem jí ani slovo. (zájmeno)
Bez lásky nejsou lidé šťastní. (předložka)
Černý bez na jaře krásně kvete. (podstatné jméno)
Zlepšila se mu nálada, jakmile to dokončil. (spojka)
Autor: © Mgr. Jana Válková