ČÁRKY VE VĚTĚ JEDNODUCHÉ
Čárkou ve větě jednoduché se odděluje:
1. Několikanásobný větný člen
Několikanásobný větný člen je takový větný člen, v němž se spojují dva (nebo více) výrazy se stejnou syntaktickou platností. Například: jablka a hrušky; milá, ale neoblíbená učitelka.
Několikanásobné větné členy oddělujeme čárkou v případě, že:
- nejsou spojeny spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či ve významu slučovacím. Čárku tedy píšeme před těmito spojkami, pokud jsou jiném poměru než slučovacím. Například: Nic neslyšel, a navíc měl i zavázané oči.
- jsou k sobě přiřazeny bez spojek (Nakoupil mléko, pečivo, sýry, jogurty.).
- jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny spojovacími výrazy, které vyjadřují různé poměry (stupňovací, odporovací, důsledkový, přípustkový, příčinný) mezi nimi. Například: Je to výnosná, ale nudná práce.
- jsou spojeny dvojitými spojovacími výrazy. Například: Ani tuky, ani cukry by lidé neměli jíst ve velkém množství. Pokud dvojité spojovací výrazy spojují členy, které se vzájemně vylučují. Například: Výrobky se prodávají na internetu, nebo v maloobchodech.
- spojky nebo a či vyjadřují vztah neslučitelnosti. Což znamená, že buď platí první výraz z několikanásobného větného členu, nebo výraz druhý. Nemohou platit oba. Například: Buď tvoje rozhodnutí bude kladné, nebo záporné.
- spojka nebo vyjadřuje opravu výrazu. Například: Na setkání dorazila dívka, nebo spíše žena.
Několikanásobné větné členy neoddělujeme čárkou v případě, že:
- jsou několikanásobné větné členy v poměru slučovacím spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Na zahradě máme jabloně a hrušky.
- spojky nebo a či vyjadřují vztah mezi oběma možnostmi. Například: Přijedeme v sobotu nebo v neděli.
- jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny ve významu vytýkacím příslovci nebo částicemi: a také, a rovněž, a přitom. Například: Ve škole zavedli výchovu ke zdraví a také sexuální výchovu.
- se jedná o ustálená slovní spojení. Například: Držel se mě zuby nehty. Domlouvali se rukama noha.
- v případě, že se jedná o dvojité spojovací výrazy ve vztahu slučovacím nebo vyjadřujícím dvě možnosti. Například: Materiály najdete buď na internetu nebo v archivech.
2. Přívlastek postupně rozvíjející
Přívlastek postupně rozvíjející je zvláštní typ přívlastku. Na podstatném jménu je závislý adjektivní přívlastek a na tomto spojení podstatného jména a adjektivního přístupu je závislý další adjektivní přívlastek.
Přívlastek postupně rozvíjející se čárkou neodděluje. Například: Miloval tu krátkou oddechovou chvíli.
3. Přívlastek volný
Přívlastek volný je rozvitý shodný přívlastek, který stojí za podstatným jménem, k němuž náleží, a který není pro smysl věty nezbytný. Pokud se ve větě vynechá, nenaruší to smysl věty.
Přívlastek volný se odděluje čárkou. Pokud stojí přívlastek volný uprostřed věty, odděluje se čárkou z obou stran. Například: Hejno vlašťovek, letící nad městem, mířilo na jih.
4. Přívlastek těsný
Přívlastek těsný je svým postavením stejný jako přívlastek volný, rozdíl je v tom, že jeho vypuštěním by se smysl věty zcela změnil.
Přívlastek těsný se neodděluje čárkou. Například: Mé rozhodnutí přihlásit se na vojenskou akademii bylo nezvratné.
5. Přístavková spojení
Přístavková spojení jsou složky komplexního větného členu, které v zásadě označují stejnou skutečnost. Obvykle se dají poznat tak, že se mezi ně dají vložit výrazy jako: to jest, to znamená, totiž.
Stejně jako přívlastky i přístavky mohou být volné a těsné. Pokud je přístavek volný uprostřed věty, odděluje se z obou stran čárkou. Například: Aleš, kamarád z dětství, přijel na návštěvu. Božena Němcová, autorka Babičky, žila ve Vídni. Přístavky těsné se čárkou neoddělují. Například: Tady na chalupě se mi moc líbí. Spisovatelka Božena Němcová žila ve Vídni.
U přístavku se tedy čárka píše,:
- když se jedná o přístavek volný
- když výrazy přístavku slouží k vysvětlení jevu. Například: Lingvistika, neboli věda zkoumající jazyk.
- Když se jedná o zkratku vědeckého titulu za jménem. Například: RnDr Jan Novák, DrSc.
U přístavku se tedy čárka nepíše,:
- když se jedná o přístavek těsný
- když výrazy vyjadřují jinou možnost označení. Například: lingvistika neboli jakozykověda.
Do přístavku se také řadí výčet, vytčení, shrnutí a ztotožnění.
Výčet
U výčtu je první člen významově širší, než druhý člen, který ale bývá několikanásobný. Například: Dům se skládal z pěti pokojů, dětský pokoj, ložnice, obývací pokoj, pokoj pro hosty, pokoj pro služebnou.
U výčtu se výrazy oddělují čárkou.
Vytčení
U vytčení se objevují výrazy jako hlavně, zejména, zvláště, především. I zde má první výraz širší význam než druhý. Například: Někdy v noci, obzvlášť k ránu, míval obrovské chutě.
Vytčení jevu, který není zahrnutý do obsahu první složky komplexního větného členu, se vyjadřuje výrazy: výjimka, kromě, až na. Například: Soutěže v golfu se zúčastnily všechny státy, až na Slovensko.
Vytčené jevy se oddělují čárkou.
Shrnutí
U shrnutí je druhý člen významově širší. Shrnutí se vyjadřuje výrazy: zkrátka, prostě, jednoduše. Například: Ve šperkovnici ležely náušnice, řetízky, přívěsky a prsteny, zkrátka babiččiny veškeré šperky.
Shrnutí se odděluje čárkou.
Ztotožnění
Jedná se o spojení výrazů, které označují stejnou skutečnost a využívají k tomu výrazy: také, čili, či, aneb, alias, vulgo, respektive, jinak také, jinak řečeno, řečené. Například: gramatika čili mluvnice.
Tyto výrazy se neoddělují čárkou.
6. Samostatný větný člen a dodatečně připojený větný člen
Samostatný větný člen se odděluje čárkou. Jedná se o výraz, který stojí mimo větu. Jeho funkce je zdůrazňovací. Například: K moři, tam bych chtěl jet.
I dodatečný větný člen se odděluje čárkou, ve větě stojí na konci a jeho funkce je vysvětlovací a zdůrazňovací. Například: Na dovolené jsem potkal mnoho lidí, a zajímavých.
7. Oslovení
Oslovení se ve větě odděluje čárkou. Pokud je oslovení uprostřed věty, odděluje se z obou stran. Například: Dámy a pánové, vítám Vás na naší slavnosti. Nezlob, Honzo, své rodiče.
8. Citoslovce
Citoslovce se v textu oddělují čárkou. Například: Zaplaťbůh, že jsi přišel. Výjimkou je, když je citoslovce větným členem, pak se čárkou neodděluje. Například: Žába žbluňk do vody.
9. Vsuvka
Vsuvka je součást věty, se kterou v podstatě obsahově nijak nesouvisí. Vsuvka se odděluje čárkami. Například: Výstava se koná, myslím, příští čtvrtek. Věnujte mi, prosím pozornost.
10. Doplněk
Doplněk je větným členem, který závisí současně na podstatném jménu a zároveň i na slovesu.
Doplněk se odděluje čárkami. Například: Každou noc, sedíc u mé postele, mi maminka předčítala pohádky.
Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Čárky ve větách, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu čárky ve větě, včetně zkušeností ostatních čtenářů.
Nebo si můžete přečíst článek Podstatná jména začínající na D, který úzce souvisí s tímto článkem.
ČÁRKY V SOUVĚTÍ
1. Souřadně spojené věty hlavní/vedlejší
Jedná se o věty, které jsou na sobě mluvnicky nezávislé, které ale spolu souvisí obsahem. Například: Procházeli se společně, ale nemluvili spolu.
Čárkami se neoddělují věty hlavní, které jsou v poměru slučovacím a které jsou spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Usmál se a odešel.
Čárkami se oddělují věty, které jsou v poměru slučovacím, ale nespojují je spojky a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Přestaly mrazy, sníh roztál.
Čárkami se oddělují věty hlavní, které jsou v jiném poměru než slučovacím (stupňovacím, odporovacím, vylučovacím, důsledkovým, příčinným). Například: Přestalo sněžit, dokonce vysvitlo slunce. Četl knihu, ale nerozuměl jí. Buď půjdu do školy, nebo zůstanu doma. Nemohl jít ven, a proto si doma četl. Ztratil se, neboť doma zapomněl mapu.
2. Podřadně spojené věty
Podřadný vztah mezi větami znamená, že jedna věta závisí mluvnicky na druhé větě. Věty závislé se oddělují čárkou. Pokud je závislá věta vložená do řídící věty, je oddělená čárkou z obou stran. Například: Věděl, že mu nikdo nerozumí. Dům, který si včera prohlíželi, v noci vyhořel.
Čárky ve větách, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem pravopis čárky ve větě
Také se můžete podívat na článek Podstatná jména začínající na písmeno k a dozvědět se další související informace.
TEST NA ČÁRKY V SOUVĚTÍ
Zde se dozvíte odpověď na otázku Čárky ve větách. Podobné téma rozebíráme v širších souvislostech a možná se chcete dozvědět více. Zde je výběr nedůležitějších sdělení k tématu přívlastek volný a těsný procvičování a možná tam budou i zkušeností ostatních čtenářů.
CVIČENÍ NA ČÁRKY V SOUVĚTÍ
Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma čárky ve větách je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.
Za zmínku stojí také článek Větné členy - přehled.
CVIČENÍ NA ČÁRKY VE VĚTĚ JEDNODUCHÉ
Zkuste se na to podívat i z širšího úhlu pohledu a přečtěte si zpracované téma čárka před a to, kde vybíráme vše podstatné.
Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Gramatika versus pravopis, který přináší další nové pohledy v souvislostech.
Nejčastější chyby při psaní čárek ve větě
Při psaní čárek ve větách se opakují určité typické chyby, které vyplývají buď z mechanického uplatňování pravidel, nebo naopak z jejich neznalosti. Často se setkáváme s tím, že pisatelé vkládají čárky „podle citu“, což vede k nesprávnému pravopisu a někdy i k nejasnému významu sdělení.
Čárky psané automaticky bez rozboru věty
Jednou z nejčastějších chyb je automatické psaní čárky před každým „že“, „který“ nebo „aby“ bez ohledu na stavbu věty. Přestože se v mnoha případech čárka skutečně píše, vždy je nutné vycházet ze syntaktického rozboru a vztahu mezi větami.
Vynechávání čárek tam, kde jsou povinné
Na opačném pólu stojí vynechávání čárek v souvětích, zejména u podřadně spojených vět nebo u vsuvek a přístavků. Tyto chyby jsou časté v rychlé komunikaci, ale v psaném projevu působí rušivě.
Pro ty z vás, kteří chtějí více informací na jednom místě, jsme vybrali podstatné inforamce a seřadili jsme je do jedné ucelené stránky, kterou najdete zde: vše podstatné týkající se tématu psaní čárek ve větě, a přidali jsme i příběhy ostatních čtenářů.
Článek Spojky by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.
Čárka před „a to“ – jasné pravidlo, které se často porušuje
Spojení „a to“ patří mezi velmi vyhledávaná témata v oblasti pravopisu, protože mnoho lidí váhá, zda před ním psát čárku. Pravidlo je přitom poměrně jednoznačné, pokud známe jeho funkci ve větě.
Kdy se čárka před „a to“ píše
Čárka před „a to“ se píše tehdy, pokud výraz „a to“ uvádí vysvětlení, upřesnění nebo konkretizaci předchozího sdělení. V takovém případě se chová podobně jako přístavek. Typickým příkladem je věta: Koupil si nové oblečení, a to kabát a boty.
Kdy se čárka před „a to“ nepíše
Pokud je „a to“ součástí jiného větného vztahu a neplní vysvětlovací funkci, čárka se nepíše. Tyto případy jsou ale výrazně méně časté a vyžadují pečlivé posouzení významu věty.
Nebo si můžete přečíst článek Dysgrafik, který úzce souvisí s tímto článkem.
Přívlastek volný a těsný – procvičování v praxi
Rozlišení mezi volným a těsným přívlastkem patří k základním dovednostem při psaní čárek ve větě jednoduché. Přesto jde o oblast, ve které se chybuje velmi často, zejména při delších a složitějších souvětích.
Jak bezpečně poznat přívlastek volný
Přívlastek volný je takový, který lze z věty vypustit, aniž by se zásadně změnil její význam. Právě proto se odděluje čárkami. Při procvičování je vhodné zkusit si přívlastek „odmyslet“ a sledovat, zda věta zůstává smysluplná.
Přívlastek těsný a jeho významová nezbytnost
Naopak přívlastek těsný je významově neoddělitelný od podstatného jména. Jeho vypuštěním by došlo ke změně nebo zamlžení významu, a proto se čárkou neodděluje. Pravidelné procvičování těchto rozdílů výrazně zlepšuje jistotu při psaní.
Také se můžete podívat na článek Pravopis y i a dozvědět se další související informace.
Pravopis čárky ve větách jednoduchých a souvětích
Rozdíl mezi větou jednoduchou a souvětím je klíčový pro správné psaní čárek. Zatímco ve větě jednoduché rozhodují především větné členy, v souvětí hrají hlavní roli vztahy mezi jednotlivými větami.
Čárky ve větě jednoduché
Ve větě jednoduché se čárky uplatňují například u několikanásobných větných členů, oslovení, vsuvek nebo doplňků. Každý z těchto jevů má svá jasná pravidla, která je potřeba znát a umět je použít v konkrétním kontextu.
Čárky v souvětí
V souvětích je nutné rozlišovat souřadné a podřadné spojení vět. Zatímco některé spojky čárku vylučují, jiné ji naopak vyžadují. Zde se nejčastěji chybuje u spojek „a“, „ale“, „nebo“, „protože“ či „aby“.
Popřípadě nabízíme ještě článek Psaní velkých písmen, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.
Jak si psaní čárek ve větě efektivně procvičovat
Teorie sama o sobě nestačí. Pro skutečné zvládnutí pravopisu je klíčové pravidelné a cílené procvičování, ideálně na větách, které odpovídají reálnému jazykovému projevu.
Práce s cvičeními a testy
Velmi účinné je řešení cvičení na čárky ve větě, kde je možné okamžitě ověřit správnost řešení. Testy pomáhají odhalit slabá místa a upevnit problematické jevy.
Vlastní tvorba vět
Další účinnou metodou je psaní vlastních vět a jejich následný rozbor. Tím se aktivně zapojuje myšlení a pravidla se lépe ukládají do paměti.
Za zmínku stojí také článek Cvičení na psaní y i.
FAQ – Často kladené otázky
Kdy se píše čárka před „a to“?
Čárka se píše tehdy, když „a to“ uvádí vysvětlení nebo upřesnění předchozí části věty.
Jak poznám přívlastek volný?
Přívlastek volný lze z věty vypustit bez změny jejího základního významu a odděluje se čárkami.
Píše se čárka vždy před „že“?
Ve většině případů ano, ale vždy záleží na konkrétní stavbě souvětí a vztahu mezi větami.
Jaký je rozdíl mezi větou jednoduchou a souvětím z hlediska čárek?
Ve větě jednoduché se čárky řídí větnými členy, v souvětí vztahy mezi jednotlivými větami.
Musí se čárkou oddělovat oslovení?
Ano, oslovení se vždy odděluje čárkou, a to i tehdy, stojí-li uprostřed věty.
Kdy se čárka nepíše před spojkou „a“?
Čárka se nepíše, pokud spojka „a“ spojuje věty nebo větné členy ve slučovacím poměru.
Proč je psaní čárek tak důležité?
Čárky ovlivňují srozumitelnost textu a mohou měnit význam celé věty.
Jak se nejlépe naučit psaní čárek?
Nejúčinnější je kombinace znalosti pravidel a pravidelného procvičování na konkrétních příkladech.