Předložky

Gramatika

Zveřejněno dne 17.7.2017


Používání českých předložek nedělá Čechům žádné problémy. Zcela automaticky je dokáží použít se správným pádem. České předložky ale mohou být komplikované pro cizince.

Předložky

Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.

Předložky se obvykle pojí s určitými pády.

Druhy předložek

Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).

Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).

Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.

Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.

Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).

Ukázka:

KolemPodstatné jméno – Jel s kolem na výlet.

Příslovce – Jel jen tak kolem.

Předložka – Jel kolem řeky.

Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.

Předložka – Díky tobě večer neusnu.

Blízko Příslovce – Stál moc blízko.

Předložka – Ubytoval se blízko nás.

Seznam předložek

Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.

  • à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
  • během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
  • bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
  • beze – vlastní - 2. pád – beze mě
  • blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
  • cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
  • dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
  • díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
  • dle – knižní - 2. pád – dle názoru
  • do – vlastní – 2. pád - do domu
  • jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
  • k – vlastní – 3. pád - k tobě
  • ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
  • kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
  • kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
  • kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
  • kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
  • ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
  • kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
  • mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
  • mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
  • místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
  • na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
  • nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
  • nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
  • naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
  • navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
  • o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
  • ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
  • od – vlastní – 2. pád – od strýce
  • ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
  • ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
  • okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
  • oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
  • po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
  • poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
  • pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
  • pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
  • podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
  • podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
  • podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
  • pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
  • před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
  • přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
  • přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
  • přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
  • při – vlastní – 6. pád – při tobě
  • pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
  • prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
  • proti – nevlastní – 3. pád – proti tobě
  • s – vlastní - 7. pád – s tebou
  • se – vlastní - 7. pád – se mnou
  • skrz – nevlastní – 4. pád – skrz prsty
  • skrze – nevlastní – 4. pád – skrze pohoršení
  • stran – nevlastní – 2. pád – stran naší záležitosti
  • u – vlastní – 2. pád – u domu
  • u příležitosti – nevlastní – 2. pád – u příležitosti výročí
  • uprostřed – nevlastní- 2. pád – uprostřed domu
  • uvnitř – nevlastní – 2. pád – uvnitř domu
  • v – vlastní – 4. pád + 6. pád – v Boha + v ruce
  • včetně – nevlastní – 2. pád – včetně spropitného
  • ve – vlastní – 4. pád + 6. pád – ve vetřelce + ve dveřích
  • vedle – nevlastní – 2. pád – vedle mě
  • versus – cizojazyčná – 1. pád – kniha versus film
  • vinou – nevlastní – 2. pád – vinou pádu
  • vně – nevlastní – 2. pád – vně domu
  • vstříc – nevlastní – 3. pád – vstříc budoucnosti
  • vůči – nevlastní – 3. pád – vůči mně
  • vůkol – knižní - 2. pád – vůkol hradu; význam – kolem, okolo
  • vzhledem k – nevlastní – 3. pád – vzhledem k zájmům
  • z – vlastní – 2. pád – z okna
  • za – vlastní – 4. pád + 7. pád – za tebe + za tebou
  • ze – vlastní – 2. pád – ze zahraničí
  • zkraje – nevlastní – 2. pád – zkraje hodiny
  • zpod – nevlastní – 2. pád – zpod pohovky
  • zpoza – nevlastní – 2. pád – zpoza rohu

Předložky a předpony

Řada žáků, a někdy dokonce i dospělých, si plete předponu s předložkou. Zatímco předložka je slovní druh, který není součástí jiného slova a stojí v textu samostatně, tak předpona je součástí slovastojí před kořenem.

Například: bez vlasů (předložka) x bezvlasý (předpona)

Předpony a přípony

Při stavbě slova se žáci učí rozeznat předponu, kořen, příponu a koncovku. Často si právě pletou předponu a příponu. Rozdíl je v postavení těchto částí, kdy předpona stojí před kořenem slovapřípona za ním. Ani předponu, ani příponu ale nemusí každé slovo obsahovat. Některá slova mohou mít jen předponu, některá jen příponu a některá nemusí mít ani příponu a ani předponu.

Například: předpona – rozchod (roz-), východ (vý-), prales (pra-),

přípona – chodník (-ník), lesník (-ník)

Cvičení na předložky, přípony a předpony

Autor: © Mgr Jitka Musilová

odkaz na článek

. Předložky [online]. PravopisČeský.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 37 lidí.




sdílejte článek

Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

klíčová slova