Předložky

Naposled upraveno 18.1.2025

Používání českých předložek nedělá Čechům žádné problémy. Zcela automaticky je dokáží použít se správným pádem. České předložky ale mohou být komplikované pro cizince.

Obsah článku

Předložky

Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.

Předložky se obvykle pojí s určitými pády.

Druhy předložek

Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).

Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).

Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.

Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.

Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).

Ukázka:

Kolem – Podstatné jméno – Jel s kolem na výlet.

Příslovce – Jel jen tak kolem.

Předložka – Jel kolem řeky.

Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.

Předložka – Díky tobě večer neusnu.

Blízko – Příslovce – Stál moc blízko.

Předložka – Ubytoval se blízko nás.

Seznam předložek

Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.

à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
beze – vlastní - 2. pád – beze mě
blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
dle – knižní - 2. pád – dle názoru
do – vlastní – 2. pád - do domu
jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
k – vlastní – 3. pád - k tobě
ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
od – vlastní – 2. pád – od strýce
ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
při – vlastní – 6. pád – při tobě
pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
proti – nevlastní – 3. pád – proti tobě
s – vlastní - 7. pád – s tebou
se – vlastní - 7. pád – se mnou
skrz – nevlastní – 4. pád – skrz prsty
skrze – nevlastní – 4. pád – skrze pohoršení
stran – nevlastní – 2. pád – stran naší záležitosti
u – vlastní – 2. pád – u domu
u příležitosti – nevlastní – 2. pád – u příležitosti výročí
uprostřed – nevlastní- 2. pád – uprostřed domu
uvnitř – nevlastní – 2. pád – uvnitř domu
v – vlastní – 4. pád + 6. pád – v Boha + v ruce
včetně – nevlastní – 2. pád – včetně spropitného
ve – vlastní – 4. pád + 6. pád – ve vetřelce + ve dveřích
vedle – nevlastní – 2. pád – vedle mě
versus – cizojazyčná – 1. pád – kniha versus film
vinou – nevlastní – 2. pád – vinou pádu
vně – nevlastní – 2. pád – vně domu
vstříc – nevlastní – 3. pád – vstříc budoucnosti
vůči – nevlastní – 3. pád – vůči mně
vůkol – knižní - 2. pád – vůkol hradu; význam – kolem, okolo
vzhledem k – nevlastní – 3. pád – vzhledem k zájmům
z – vlastní – 2. pád – z okna
za – vlastní – 4. pád + 7. pád – za tebe + za tebou
ze – vlastní – 2. pád – ze zahraničí
zkraje – nevlastní – 2. pád – zkraje hodiny
zpod – nevlastní – 2. pád – zpod pohovky
zpoza – nevlastní – 2. pád – zpoza rohu

výběr z naší tvorby

pokračování článku

Předložky a předpony

Řada žáků, a někdy dokonce i dospělých, si plete předponu s předložkou. Zatímco předložka je slovní druh, který není součástí jiného slova a stojí v textu samostatně, tak předpona je součástí slova a stojí před kořenem.

Například: bez vlasů (předložka) x bezvlasý (předpona)

Předpony a přípony

Při stavbě slova se žáci učí rozeznat předponu, kořen, příponu a koncovku. Často si právě pletou předponu a příponu. Rozdíl je v postavení těchto částí, kdy předpona stojí před kořenem slova a přípona za ním. Ani předponu, ani příponu ale nemusí každé slovo obsahovat. Některá slova mohou mít jen předponu, některá jen příponu a některá nemusí mít ani příponu a ani předponu.

Například: předpona – rozchod (roz-), východ (vý-), prales (pra-),

přípona – chodník (-ník), lesník (-ník)

výběr z naší tvorby