Předložky

Předložky

Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.

Předložky se obvykle pojí s určitými pády.

Předložky, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem víceslabičná předložka

Druhy předložek

Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).

Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).

Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.

Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.

Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).

Ukázka:

Kolem – Podstatné jméno – Jel s kolem na výlet.

Příslovce – Jel jen tak kolem.

Předložka – Jel kolem řeky.

Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.

Předložka – Díky tobě večer neusnu.

Blízko – Příslovce – Stál moc blízko.

Předložka – Ubytoval se blízko nás.

Zde se dozvíte odpověď na otázku Předložky. Podobné téma rozebíráme v širších souvislostech a možná se chcete dozvědět více. Zde je výběr nedůležitějších sdělení k tématu české předložky a možná tam budou i zkušeností ostatních čtenářů.

Popřípadě nabízíme ještě článek Pády, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.

Seznam předložek

Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.

• à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
• během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
• bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
• beze – vlastní - 2. pád – beze mě
• blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
• cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
• dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
• díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
• dle – knižní - 2. pád – dle názoru
• do – vlastní – 2. pád - do domu
• jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
• k – vlastní – 3. pád - k tobě
• ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
• kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
• kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
• kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
• kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
• ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
• kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
• mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
• mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
• místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
• na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
• nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
• nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
• naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
• navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
• o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
• ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
• od – vlastní – 2. pád – od strýce
• ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
• ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
• okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
• oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
• po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
• poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
• pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
• pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
• podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
• podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
• podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
• pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
• před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
• přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
• přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
• přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
• při – vlastní – 6. pád – při tobě
• pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
• prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
• proti – nevlastní – 3. pád – proti tobě
• s – vlastní - 7. pád – s tebou
• se – vlastní - 7. pád – se mnou
• skrz – nevlastní – 4. pád – skrz prsty
• skrze – nevlastní – 4. pád – skrze pohoršení
• stran – nevlastní – 2. pád – stran naší záležitosti
• u – vlastní – 2. pád – u domu
• u příležitosti – nevlastní – 2. pád – u příležitosti výročí
• uprostřed – nevlastní- 2. pád – uprostřed domu
• uvnitř – nevlastní – 2. pád – uvnitř domu
• v – vlastní – 4. pád + 6. pád – v Boha + v ruce
• včetně – nevlastní – 2. pád – včetně spropitného
• ve – vlastní – 4. pád + 6. pád – ve vetřelce + ve dveřích
• vedle – nevlastní – 2. pád – vedle mě
• versus – cizojazyčná – 1. pád – kniha versus film
• vinou – nevlastní – 2. pád – vinou pádu
• vně – nevlastní – 2. pád – vně domu
• vstříc – nevlastní – 3. pád – vstříc budoucnosti
• vůči – nevlastní – 3. pád – vůči mně
• vůkol – knižní - 2. pád – vůkol hradu; význam – kolem, okolo
• vzhledem k – nevlastní – 3. pád – vzhledem k zájmům
• z – vlastní – 2. pád – z okna
• za – vlastní – 4. pád + 7. pád – za tebe + za tebou
• ze – vlastní – 2. pád – ze zahraničí
• zkraje – nevlastní – 2. pád – zkraje hodiny
• zpod – nevlastní – 2. pád – zpod pohovky
• zpoza – nevlastní – 2. pád – zpoza rohu

Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma předložky je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.

Za zmínku stojí také článek Přídavná jména.

Předložky a předpony

Řada žáků, a někdy dokonce i dospělých, si plete předponu s předložkou. Zatímco předložka je slovní druh, který není součástí jiného slova a stojí v textu samostatně, tak předpona je součástí slova a stojí před kořenem.

Například: bez vlasů (předložka) x bezvlasý (předpona)

Zkuste se na to podívat i z širšího úhlu pohledu a přečtěte si zpracované téma předložky a předpony, kde vybíráme vše podstatné.

Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Slovní druhy, který přináší další nové pohledy v souvislostech.

Předpony a přípony

Při stavbě slova se žáci učí rozeznat předponu, kořen, příponu a koncovku. Často si právě pletou předponu a příponu. Rozdíl je v postavení těchto částí, kdy předpona stojí před kořenem slova a přípona za ním. Ani předponu, ani příponu ale nemusí každé slovo obsahovat. Některá slova mohou mít jen předponu, některá jen příponu a některá nemusí mít ani příponu a ani předponu.

Například: předpona – rozchod (roz-), východ (vý-), prales (pra-),

přípona – chodník (-ník), lesník (-ník)

Pro ty z vás, kteří chtějí více informací na jednom místě, jsme vybrali podstatné inforamce a seřadili jsme je do jedné ucelené stránky, kterou najdete zde: vše podstatné týkající se tématu slovní druhy předložky, a přidali jsme i příběhy ostatních čtenářů.

Článek Cvičení na přídavná jména by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.

Cvičení na předložky, přípony a předpony

• Cvičení na předložky a předpony
• Cvičení na poznání předložky a zvratného zájmena se
• Cvičení na předložku „s (sebou)“
• Cvičení na předložky s (se) a z (ze)

Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Předložky, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu předpona s z, včetně zkušeností ostatních čtenářů.

Nebo si můžete přečíst článek Spojky, který úzce souvisí s tímto článkem.

Jak poznat předložku od příslovce

Častou chybou je záměna předložky a příslovce. Základním vodítkem je skutečnost, že předložka se vždy pojí s dalším slovem a vyžaduje určitý pád, zatímco příslovce stojí samostatně.

Například ve spojení kolem domu je slovo kolem předložkou, zatímco ve větě šel jen tak kolem jde o příslovce.

Předložky, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem předložky nevlastní

Také se můžete podívat na článek Podstatná jména a dozvědět se další související informace.

Neslabičné a víceslabičné předložky

Neslabičné předložky jsou jednopísmenné (k, s, v, z) a v textu se často vážou pevnou mezerou k následujícímu slovu. Jejich použití má význam i pro správnou typografii.

Víceslabičné předložky vznikly z jiných slovních druhů a jejich rozpoznání vyžaduje porozumění kontextu celé věty.

Zde se dozvíte odpověď na otázku Předložky. Podobné téma rozebíráme v širších souvislostech a možná se chcete dozvědět více. Zde je výběr nedůležitějších sdělení k tématu mluvnické kategorie podstatných jmen a možná tam budou i zkušeností ostatních čtenářů.

Popřípadě nabízíme ještě článek Spontánní, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.

Předložky a pády v praxi

Každá předložka se pojí s konkrétním pádem nebo s kombinací pádů. Právě zde vzniká mnoho chyb při skloňování podstatných jmen.

Systematické procvičování předložek a pádů pomáhá tyto vazby zautomatizovat.

Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma druhy předložek je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.

Za zmínku stojí také článek Jako - slovní druh.

Předložky a předpony – jak je nezaměnit

Předložky a předpony se liší tím, že předložka stojí samostatně, zatímco předpona je pevnou součástí slova. Rozdíl je klíčový pro správný pravopis.

Například bez práce je spojení s předložkou, zatímco bezpracný obsahuje předponu.

Zkuste se na to podívat i z širšího úhlu pohledu a přečtěte si zpracované téma spojky cvičení, kde vybíráme vše podstatné.

Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Pravopis milý a milí, který přináší další nové pohledy v souvislostech.

Předložky ve školních cvičeních a testech

Ve školní praxi se často objevují testy na předložky, pracovní listy a doplňovací cvičení. Ta ověřují nejen znalost předložek, ale i pochopení jejich vztahu k pádům.

Pravidelné řešení těchto úloh vede k jistotě v pravopisu.

Pro ty z vás, kteří chtějí více informací na jednom místě, jsme vybrali podstatné inforamce a seřadili jsme je do jedné ucelené stránky, kterou najdete zde: vše podstatné týkající se tématu předpony a přípony cvičení, a přidali jsme i příběhy ostatních čtenářů.

Článek Jak se ptáme na slovní druhy by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.

Předložky a spojky – základní rozdíl

Předložky se pojí se jmény, zatímco spojky spojují větné členy nebo celé věty. Záměna těchto slovních druhů je častá zejména u mladších žáků.

Správné rozlišení výrazně usnadňuje rozbor věty.

Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Předložky, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu předpony a předložky bez roz vz, včetně zkušeností ostatních čtenářů.

Nebo si můžete přečíst článek Předpony slabičné a neslabičné, který úzce souvisí s tímto článkem.