Pravopis vykání

Etiketa tykání a vykání

Vykání či tykání vyjadřuje míru důvěrnosti společenského kontaktu osob. Vykání vystihuje daleko lépe vztah vzájemné úcty. Tykání je obvyklé mezi přáteli, příbuznými, mnohdy i vzdálenějšími. Tykají si mezi sebou děti, kamarádi a studenti. Dospělí také dětem tykají, ale jen do určitého věku, pak by měli raději přejít na vykání. Časté je také tykání v pracovních kolektivech. Je přirozené a odůvodnitelné v užších pracovních kolektivech, protože usnadňuje spolupráci.

Chcete si začít tykat s kolegou či kolegyní v zaměstnání, nebo s někým, s kým se často potkáváte ve svém volném čase? Pak mějte na paměti, že tykání je projevem důvěry, spřátelení. A opravdu pečlivě si rozmyslete, jestli nastala opravdu vhodná chvíle a zda je to ten pravý člověk na tykání. Když vám po čase začne být z jakéhokoli důvodu nepříjemný, těžko se dá vše vrátit zpět. Nejprve si však pečlivě přečtěte následující řádky, jestli jste to opravdu vy, kdo může tykání nabídnout.

Obecně platí, že týkání může navrhnout osoba společensky významnější, tedy žena, starší osoba a v pracovním prostředí je to osoba nadřízená.

Mezi osobami stejného pohlaví je to ten výrazně starší (u rozdílu do deseti let toto neřešte, je to jedno). Mezi dospělým mužem a dospělou ženou tykání navrhuje žena (zde ani třicet let rozdílu neznamená, že přednost získá muž). Žena by měla mít právo určovat vývoj společenského vztahu a měla by tedy tykání navrhovat jako první. Snad jen velmi vážený muž má právo navrhnout tykání ženě. Mladší může požádat staršího, aby mu tykal, přičemž on sám zůstane u vykání. Ale pozor, na pracovišti navrhuje tykání jedině šéf. Ani starší podřízený nebo podřízená žena nemohou přijít za šéfem a navrhnout mu tykání; o tom, koho si pustí blíž k tělu, si může rozhodovat jedině nadřízený, ne jeho podřízení. Nadřízený si ovšem musí být při návrhu tykání bezpečně jistý, že podřízení jeho nabídku rádi přijmou, protože mimo pracoviště jsou jejich pozice obrácené. Aby zjistil, jak se podřízení na nabídku tykání budou tvářit, může použít oslovení vykáním, ale ve spojení s křestním jménem („Kláro, mohla byste...“). K tomuto nepotřebuje svolení, neboť stále vyká, užití křestního jména však vytváří přátelštější formu komunikace.

Pokud vám někdo tykání navrhne, můžete ho přijmout s vděkem, ale také s určitým ostychem. A když se někdo dovolí vám tykat, neznamená to vždy hned, že můžete automaticky tykat i vy jemu. Pozor pak na nevhodné pokusy o tykání – například v opilosti nabídnete šéfovi tykání. Když se urazí, omluvte se mu. Může se ale stát, že tykání přijme, a vy ráno o celé situaci pochybujete. Je-li to možné, vyhněte se tykání i vykání a počkejte, jak vás osloví šéf. Nebo mu vykejte. Uvidíte, zda se proti tomu ohradí, nebo ne. Pokud vám v „dobré náladě“ nabídl tykání on a vy si nejste jisti, jestli si to pamatuje i druhý den, raději mu vykejte.

Shrňme si tedy přehledně, kdo komu tykání nabízí:

• tykání nabízí společensky významnější osoba;
• nadřízený podřízenému nehledě na věk a pohlaví;
• starší mladšímu;
• žena muži.

Nabídku tykání můžete odmítnout. Pro někoho tykání nepředstavuje problém, jiný potřebuje trochu víc času. Pokud vám připadá tykání si s druhým člověkem nějakým způsobem zavazující, měli byste mu to taktně říct. Například použijte formulaci: „Děkuji moc za nabídku, ale raději bych zůstal/a u vykání.“ Tím byste neměli nikoho urazit. Jinou alternativou (zmíněnou již výše) je sice nabídku tykání odmítnout, ale oslovovat se navzájem křestními jmény. Působí to osobněji.

„Potykání si“ obvykle provází stisk ruky, často i přípitek a polibek. Záleží na tom, čemu dá výše postavená osoba přednost.

Pokud si již s někým začnete tykat, je dobré na to při příštím setkání nezapomenout. Vykání se poté, co přijmete nabídku tykání, považuje za nevhodné!

Pravopis vykání, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem vykání

Také se můžete podívat na článek Dysgrafik a dozvědět se další související informace.

Návrat k vykání

Vždy si dobře rozmyslete, komu navrhujete tykání, případně čí návrh k tykání přijímáte. Návrh už není možné vrátit zpátky, a pokud ze sebe nechcete udělat nespolečenského barbara, na návrat k vykání opravdu zapomeňte. Pokud už si s někým začnete tykat, je dobré na to nezapomenout při příštím setkání – vykání poté, co přijmete nabídku na tykání, je považováno za nevhodné.

Rovněž střídat tykací a vykací formu u téhož člověka je ve většině případů společensky nepřípustné. Zpravidla k němu dochází, pokud si mluvčí není jist svým postavením k oslovenému. Pokud se toho dopouští nevědomky nebo omylem, neměli bychom ho za to nijak vinit, ale jen ho upozornit, kterou formu preferujeme.

Zde se dozvíte odpověď na otázku Pravopis vykání. Podobné téma rozebíráme v širších souvislostech a možná se chcete dozvědět více. Zde je výběr nedůležitějších sdělení k tématu slovo vykat a možná tam budou i zkušeností ostatních čtenářů.

Popřípadě nabízíme ještě článek Psaní velkých písmen, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.

Vykání a velké „v“

V soukromé korespondenci se zájmena vy/Vy, váš/Váš mohou, ale nemusí psát s velkým písmenem. Obecně však platí, že se zájmena s velkým písmenem (majuskulí) používají jako výraz úcty. Domněnka, že se mohou objevit pouze v oficiální korespondenci, tedy není správná. Pravidla navíc umožňují používat tento druh oslovení i v případě, že adresátem není jednotlivec, ale kolektiv (například: Dovoluji si Vaši firmu požádat...).

Pro webové stránky a propagační materiály neexistuje striktní pravidlo ohledně psaní počátečních písmen osobních či přivlastňovacích zájmen. Striktním pravidlem však je, že bychom v jednom materiálu (či na jedněch webových stránkách) měli s malými a velkými písmeny pracovat vždy jednotně!

Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma nadměrné velké stydké pysky je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.

Za zmínku stojí také článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady.

Pravopis slova vykat

Sloveso vykat patří mezi vyjmenovaná slova. Časuje se podle vzoru 5. třídy – dělá.

Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Cvičení na psaní y i, který přináší další nové pohledy v souvislostech.

Příklady tykání a vykání

Článek Božena Němcová (Barbora Novotná) by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.

Vykání v psaném projevu a elektronické komunikaci

V e-mailech, zprávách a oficiální komunikaci hraje vykání zásadní roli. Používání tvarů vy, vám, vás je standardem při styku s neznámými osobami, klienty, úřady nebo obchodními partnery.

V praxi se doporučuje zachovat vykání minimálně do chvíle, než druhá strana sama navrhne přechod k tykání. Zvlášť v pracovním prostředí je vykání známkou profesionality.

Nebo si můžete přečíst článek Gramatika versus pravopis, který úzce souvisí s tímto článkem.

Velké nebo malé „V“ ve slově vy

Psaní Vy, Vám, Váš s velkým písmenem je výrazem úcty a zdvořilosti. Nejčastěji se používá v:

• oficiálních dopisech
• obchodní korespondenci
• žádostech a stížnostech
• formálních e-mailech

V běžné komunikaci nebo na webových stránkách je možné používat i malé písmeno, důležité je však zachovat jednotnost.

Také se můžete podívat na článek Pravopis y i a dozvědět se další související informace.

Kdo navrhuje tykání a kdy zůstat u vykání

Základní pravidlo společenské etikety říká, že tykání navrhuje společensky významnější osoba. To znamená:

• nadřízený podřízenému
• starší mladšímu
• žena muži

Dokud návrh nepadne, je vykání vždy bezpečná volba. Platí to zejména v pracovních a formálních situacích.

Popřípadě nabízíme ještě článek Čárky ve větách, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.

Sloveso vykat a jeho pravopis

Sloveso vykat patří mezi vyjmenovaná slova po V. Proto se ve všech tvarech píše tvrdé y: vykám, vykáš, vykají.

Chyby typu vikat jsou pravopisně nesprávné a v psaném projevu působí velmi neprofesionálně.

Za zmínku stojí také článek Jules Verne.

Časté chyby při vykání

I zkušení mluvčí se dopouštějí opakujících se chyb:

• střídání tykání a vykání v jedné komunikaci
• nesjednocené psaní velkého a malého V
• předčasný přechod k tykání bez dohody

Dodržování konzistentní formy oslovení je základem kultivovaného projevu.

Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Pravopis milý a milí, který přináší další nové pohledy v souvislostech.

Vykání v pracovním prostředí

Na pracovišti je vykání standardem, pokud není výslovně dohodnuto jinak. Přechod k tykání může zlepšit atmosféru v týmu, ale zároveň může narušit profesní hranice.

Proto by měl návrh vždy vycházet od nadřízeného a být přijat oběma stranami s jistotou.

Článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.