Podmět a přísudek ve větě

Co je podmět

Podmět je základní větný člen, který označuje, kdo nebo co vykonává děj vyjádřený přísudkem. Na podmět se ptáme otázkami: Kdo? nebo co?.

Druhy podmětu

• Podmět vyjádřený – je ve větě napsaný: „Děti si hrají.“
• Podmět nevyjádřený – ve větě není uveden, ale plyne z kontextu: „Šel jsem domů.“ (podmět „já“)
• Podmět všeobecný – není znám, používá se např. u příkazů: „Tluče se na dveře.“

Co je přísudek

Přísudek vyjadřuje, co podmět dělá, jaký je, nebo co se s ním děje. Ptáme se: Co dělá?, Co se děje?, případně Jaký je?.

Druhy přísudku

• Slovesný jednoduchý – je tvořen jedním slovesem: „Pes běží.“
• Slovesný složený – obsahuje způsobové nebo fázové sloveso: „Musím jít.“
• Jmenný se sponou – skládá se ze spony (být, stát se, zůstat...) a jmenné části: „Petr je unavený.“

Shoda podmětu s přísudkem

Shoda podmětu a přísudku patří mezi nejčastější problémy v českém pravopisu. Základní pravidlo říká: přísudek se řídí rodem a číslem podmětu.

Pravidla shody

• Je-li podmět neživotný mužský, používáme koncovky -y: „Stromy se zlomily.“
• Je-li podmět životný mužský, píšeme měkké i: „Kluci přišli.“
• Je-li podmět rodu středního, píšeme -a nebo -y podle vzoru: „Štěňata běhala.“

Časté chyby

• Záměna životného a neživotného rodu: „Psi běžely“ × správně „Psi běželi“.
• Nesprávné určování nevyjádřeného podmětu.
• Použití nesprávné koncovky u jmenného přísudku se sponou.

Jak se určení podmětu a přísudku naučit efektivně

• Cvič na jednoduchých větách a postupně zvyšuj obtížnost.
• Vždy si pokládej základní otázky „kdo/co“ a „co dělá“.
• U složitých vět hledej nejprve přísudek – od něj se často odvíjí určení podmětu.

FAQ – Časté dotazy

Jak poznám nevyjádřený podmět?

Z kontextu – často je vyjádřen osobní koncovkou slovesa: „Jdu domů.“ = já.

Co když je ve větě více podmětů?

Přísudek se řídí nejvýznamnějším (většinou životným mužským) rodem.

Je vždy nutné určit podmět?

V některých větách nemusí být vůbec uveden, ale vždy existuje – i když jen v kontextu.