Hádanky o ovoci a zelenině k vytisknutí (bez odpovědí)
- Bez slabiky „re“ je to Barbora. Se slabikou „re“ chutná kysele v buchtách akorát.
- Černají se v lese, na slunci i na pasece,
Jejich keře píchají, ale plody chutnají. - Červené, jsem, šťavnaté jsem, voňavé jsem a zdravé jsem.
- Je ve tmě důleček, v tom důlečku kulka,
na té kulce chrásteček, na chrástečku plno kuliček. - Kdo každého rozpláče?
- Kdo k němu čichá, v malé chvíli uroní slzy krokodýlí.
Ne každému takhle škodí, k ovaru se tuze hodí. - Komu srubnou hlavu a krev neteče?
- Květ nahoře, plody dole, nenajdeš ho ve stodole.
Prohlédni si sklep a spíž, co to je, už asi víš.
A když je máš na talíři, k obědu sníš nejvíc čtyři. - Má tvar jako báň kostela. Sukni, co si jen ráčí.
Uvnitř panenku doběla, po které oči pláčí. - Má tvar pistole nastříkané žlutě.
Když je na stole, dělá nám chutě.
V horké černé Africe, živí se jím opice. - Naříkají hospodyňky, když mě zlobí mandelinky.
Naříká i hospodář, když mě málo okopáš.
Naříkají kuchaři, když mě málo povaří. - Patří mezi ovoce, a když přijdou Vánoce, tak ho rozkrojí.
Hledají hvězdičku, ke štěstí cestičku. - Pěstuje se v řádkách. Vidět je jen chrást, aby se zvěř měla v poli na čem pást.
A taky dětem pro radost, aby cukroví měly dost. - Podobá se zvonu, ale nezvoní.
Zraje v korunách stromů, ne však v jabloních. - Popelka ho přebírá. Pne se do výše.
Kdo si na něm pochutnává? Holub nejspíše. - Rostou na pasece. Modrají se v lese pod smrky a doubky.
Tomu, kdo je mlsá, zmodrá nos a pusa a zčernají zoubky. - Rostou v řádku na poli pod zelenou natí.
Když se pečou, v údolí dým se kudrnatí.
Sloupnou si je se solí kluci pihovatí. - Sedí panna na hrádkách v devatero kabátkách a těm,
kdo ji svlečou, slzy z očí tečou. - Sedí panna v zeleném, v kabátečku červeném,
tlačíš- li ji, pláče, v srdci jí kámen skáče. - Svítí sytou žlutí, není k nakousnutí,
kdo ho dá naráz do pusy, toho kysele podusí. - Vyšla kráska na procházku, měla srdce na provázku.
- Za kadeřavou hlavičku vytáhnu z nory lištičku. Sáhni si, je hladká, ukousni, je sladká.
- Zdvojené jako náušničky je nosí dívky na uších.
Špaček a kos je labužnicky kradou sadařům po koších. - Zelené, žluté, červené, člověku žízeň zažene.
Který strom má v září k mání, tohle sladké pochutnání. - Znáte tlustou holčičku? Nosí žlutou sukničku.
Když jsme jí svlékali, vždycky jsme plakali.
Odpovědi na hádanky o ovoci a zelenině
- Bez slabiky „re“ je to Barbora.
Se slabikou „re“ chutná kysele v buchtách akorát. (Rebarbora) - Černají se v lese, na slunci i na pasece,
Jejich keře píchají, ale plody chutnají. (Ostružiny) - Červené, jsem, šťavnaté jsem, voňavé jsem a zdravé jsem. (Jablko)
- Je ve tmě důleček, v tom důlečku kulka,
na té kulce chrásteček, na chrástečku plno kuliček. (Brambory) - Kdo každého rozpláče? (Cibule)
- Kdo k němu čichá, v malé chvíli uroní slzy krokodýlí.
Ne každému takhle škodí, k ovaru se tuze hodí. (Křen) - Když jsme jí svlékali, vždycky jsme plakali. (Cibule)
- Komu srubnou hlavu a krev neteče? (Zelí)
- Květ nahoře, plody dole, nenajdeš ho ve stodole.
Prohlédni si sklep a spíž, co to je, už asi víš.
A když je máš na talíři, k obědu sníš nejvíc čtyři. (Brambory) - Má tvar jako báň kostela. Sukni, co si jen ráčí.
Uvnitř panenku doběla, po které oči pláčí. (Cibule) - Má tvar pistole nastříkané žlutě.
Když je na stole, dělá nám chutě.
V horké černé Africe, živí se jím opice. (Banán) - Naříkají hospodyňky, když mě zlobí mandelinky.
Naříká i hospodář, když mě málo okopáš.
Naříkají kuchaři, když mě málo povaří. (Brambora) - Patří mezi ovoce, a když přijdou Vánoce, tak ho rozkrojí.
Hledají hvězdičku, ke štěstí cestičku. (Jablko) - Pěstuje se v řádkách. Vidět je jen chrást, aby se zvěř měla v poli na čem pást.
A taky dětem pro radost, aby cukroví měly dost. (Cukrová řepa) - Podobá se zvonu, ale nezvoní,
Zraje v korunách stromů, ne však v jabloních. (Hruška) - Popelka ho přebírá. Pne se do výše.
Kdo si na něm pochutnává? Holub nejspíše. (Hrách) - Rostou na pasece. Modrají se v lese pod smrky a doubky.
Tomu, kdo je mlsá, zmodrá nos a pusa a zčernají zoubky. (Borůvky) - Rostou v řádku na poli pod zelenou natí.
Když se pečou, v údolí dým se kudrnatí.
Sloupnou si je se solí kluci pihovatí. (Brambory) - Sedí panna na hrádkách v devatero kabátkách a těm,
kdo ji svlečou, slzy z očí tečou. (Cibule) - Sedí panna v zeleném, v kabátečku červeném,
tlačíš- li ji, pláče, v srdci jí kámen skáče. (Třešeň) - Svítí sytou žlutí, není k nakousnutí,
kdo ho dá naráz do pusy, toho kysele podusí. (Citron) - Vyšla kráska na procházku, měla srdce na provázku. (Jahoda)
- Za kadeřavou hlavičku vytáhnu z nory lištičku.
Sáhni si, je hladká, ukousni, je sladká. (Mrkev) - Zdvojené jako náušničky je nosí dívky na uších.
Špaček a kos je labužnicky kradou sadařům po koších. (Třešně) - Zelené, žluté, červené, člověku žízeň zažene.
Který strom má v září k mání, tohle sladké pochutnání. (Jabloň) - Znáte tlustou holčičku? Nosí žlutou sukničku.
Autor: © Mgr. Jitka Musilová