Částice - neohebný slovní druh

Vydáno
Naposledy upraveno

Částice patří mezi slovní druhy, které dokážou žákům i dospělým mluvčím pořádně zamotat hlavu. Na první pohled vypadají nenápadně, často se pletou se spojkami nebo příslovci a přesto mají v jazyce zásadní význam.
Právě částice totiž jemně, ale účinně ovlivňují význam celé věty, vyjadřují postoj mluvčího a pomáhají nám pochopit, jak je výpověď míněna. Pokud se v nich člověk naučí orientovat, otevře se mu další úroveň porozumění češtině.

Shrnutí

Slovní druh částice hraje důležitou roli při vyjadřování postoje mluvčího, míry jistoty i emocí. Často rozhoduje o tom, jak bude celá věta chápána a interpretována.

Schopnost správně určit částice ve větě a odlišit je od jiných neohebných slovních druhů výrazně usnadňuje větný rozbor i porozumění textu.


Obsah článku

Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Částice - neohebný slovní druh, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu slovní druhy částice, včetně zkušeností ostatních čtenářů.

Nebo si můžete přečíst článek Spojky, který úzce souvisí s tímto článkem.

Druhy částic

Podle původu se dají částice dělit na dvě skupiny: vlastní a nevlastní. Vlastní částice nejsou jiným slovním druhem (například slovo kéž je vždy částicí), nevlastní částice mohou být i jiným slovním druhem (i, ale, krásně), nejčastěji se jedná o spojky a příslovce.

Částice - neohebný slovní druh, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem Snad

Také se můžete podívat na článek Slovní druhy a dozvědět se další související informace.

Skupiny částic

Částice se dále dělí do několika skupin. Jejich funkce a užití jsou vázány na ostatní výrazové prostředky, na obsah výpovědi a na konkrétní jazykovým ale i mimo jazykový kontext. Částice se tedy rozdělují na modální, intenzifikační, vytýkající, modifikační, odpověďové, negační a přací.

Modální částice

Mezi modální částice patří výrazy jako asi, snad, nejspíš, jistě, zajisté, možná, pravděpodobně. Tyto výrazy udávají stupeň pravděpodobnosti obsahu výpovědi. Jejich význam se pohybuje ve škále od velmi pravděpodobného až po vyloučené. Na tyto části se nedá doptat doplňovacími otázkami, ale lze jimi odpovídat na zjišťovací otázky. Například: Budeš večer doma? Snad. Vzhledem k jejich významu je jasné, že se běžně vyskytují o oznamovacích větách, případně ve zjišťovacích otázkách.

Intenzifikační částice

Částice intenzifikační určují intenzitu vlastnosti: velmi, moc, málo. Například: Jak se ti líbil film? Moc. Někdy dochází k záměně s příslovci. Obvykle intenzifikační částice stojí před slovesem na rozdíl od příslovcí. Byl pěkně nazlobený x bylo pěkně. Šíleně ji miloval ( = velmi) x vypadal šíleně (= hrozně).

Vytýkací částice

Částice vytýkací vytýká jistou složku výpovědi: právě, přímo, zrovna, obzvlášť. Od intenzifikačních částic se liší tím, že se mohou vztahovat i na podstatná jména. Tyto částice implikují skutečnosti, jejichž pravdivost je předpokladem pro smysluplné užití této částice ve větě. Na oslavu přišel jen Martin (= což nám jasně říká, že ostatní nepřišli). Tyto částice můžou platnost výpovědi buď omezovat: jenom, jen, pouze, nebo rozšiřovat: tak, rovněž. Vytýkací částice stojí před větným členem, který obsahuje vytčený výraz.

Modifikační částice

Mezi částice modifikační patří obvykle výrazy, které primárně řadíme k jiným slovním druhům, například: ale (spojka), tak (příslovce). Ukázka: mluv klidně (příslovce ) x klidně mluv (částice). Pokaždé má výraz jiný význam, a tak se jedná i o jiný slovní druh. Tyto části výpověď kontextualizují a modifikují s dalšími prostředky větný modus věty.

Odpověďové částice

Mezi částice odpověďové patří výrazy, kterými lze odpovídat na zjišťovací otázky: ano, ne. Protože odpovídají na obsah věty, tak se často označují jako větné ekvivalenty.

Negační částice

Do částic negačních patří výrazy ne a nikoli pro členskou negaci. Zaujalo ji nikoli jeho postavení, ale jeho humor.

Přací částice

Posledním a nejznámějším typem jsou částice přací (=preferenční). Tyto částice stojí zpravidla na začátku věty a slouží k vyjádření přání mluvčího. Patří sem výrazy: kéž, nechť. Příklady: Kéž přijde! Kéž by! Nechť se o to sám zaslouží!

Zde se dozvíte odpověď na otázku Částice - neohebný slovní druh. Podobné téma rozebíráme v širších souvislostech a možná se chcete dozvědět více. Zde je výběr nedůležitějších sdělení k tématu částice a možná tam budou i zkušeností ostatních čtenářů.

Popřípadě nabízíme ještě článek Podstatná jména začínající na D, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.

Všechny částice

Podle původu:

  • Vlastní – jsou vždy jen částice: ať, kéž, ano, asi, snad, možná.
  • Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: i, jistě, asi, prý, že.
    Příklad: I promluvil ke králi. (částice) × Promluvil ke králi i ke královně. (spojka).
    Příklad: Že ses do toho pletla! (částice) × Zdá se, že ses do toho pletla. (spojka)

Podle významu:

  • Tázací: jestlipak, pročpak, zdali, zdalipak, jakpak.
  • Apelové: ať, kéž, nechť, aby, kdyby, opravdu, rozhodně, vážně, vskutku, doopravdy, rozhodně, skutečně, věru, vážně, náhodou, přece, však.
  • Modální: nejspíš, zajisté, možná, pravděpodobně, asi, snad, tak, nevyhnutelně, nutně, jistě, zajisté, určitě, nepochybně, opravdu, ovšem, skutečně, stejně, dozajista, bezesporu, prý, samozřejmě, bohužel, žel, každopádně, naštěstí, bohudík, doslova, jakoby, takříkajíc.
  • Intenzifikační: velmi, velice, příliš, moc.
  • Vytýkací: jen, také, třeba, teprve, pouze, přímo, ani, dokonce, opravdu, zejména, zvláště, hlavně, vůbec, obzvlášť, právě, už.
  • Modifikační: přece, ale, prostě, snad, jen, klidně.
  • Emocionální: bohudíky, naštěstí, bohužel, naneštěstí, nedejbože, ať, beztoho.
  • Odpověďové: ano, ne, ovšem, zajisté.
  • Negační: ne, nikoli.
  • Větná adverbia: samozřejmě, bohužel, každopádně, naštěstí, ano, ovšem, zajisté, ne, ni, nikoli, nikoliv, jo.

Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma jenom je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.

Za zmínku stojí také článek Cvičení na neohebné slovní druhy.

Pravopis částic

Částice bývají obvykle tvořena jedním slovem. Ve větě musí stát u slova, ke kterému se vztahují (např. vytýkací částice), částice přací stojí obvykle na začátku věty.

Zkuste se na to podívat i z širšího úhlu pohledu a přečtěte si zpracované téma slovní druhy slovo aby, kde vybíráme vše podstatné.

Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Jak se ptáme na příslovce, který přináší další nové pohledy v souvislostech.

Význam částice

Úkolem částice je v podstatě modifikovat význam věty.

Pro ty z vás, kteří chtějí více informací na jednom místě, jsme vybrali podstatné inforamce a seřadili jsme je do jedné ucelené stránky, kterou najdete zde: vše podstatné týkající se tématu slovní druh snad, a přidali jsme i příběhy ostatních čtenářů.

Článek Jak se ptáme na slovní druhy by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.

Vliv částice na modalitu věty

Modalitou se myslí vyjádření způsobu platnosti určité výpovědi. Částice mohou být využity k modalitě věty. Například věta Kéž bych nezapomněl přinést úkol. (věta může vyjadřovat potencionální děj: úkol se má donést zítra a já si přeji, abych na to nezapomněl; zároveň může vyjadřovat děj ireálný: už je po datumu odevzdání a já vyjadřuji lítost z nesplnění úkolu. Částice mohou ovlivňovat i jistotní modalitu (zřejmě, asi) i postojovou modalitu.

Tento článek je napsán, aby odpověděl na otázku Částice - neohebný slovní druh, možná se chcete dozvědět i širší souvislosti. Zde je výběr toho nejlepšího k tématu nikdo ve slovním druhu, včetně zkušeností ostatních čtenářů.

Rozdíl mezi částicí a citoslovcem

Cílem citoslovce je vyjádřit pocity mluvčího, nebo navodit nějaké zvuky. Cílem částic je naznačit vztah mluvčího k výpovědi.

Částice - neohebný slovní druh, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem druhy zájmene téhož

Také se můžete podívat na článek Příslovce podle abecedy a dozvědět se další související informace.

Jak poznat částici ve větě

Rozpoznání částice není vždy jednoduché, protože mnoho částic má stejný tvar jako jiné slovní druhy. Základním vodítkem je, že částice nejsou větným členem a nelze se na ně ptát otázkami jako na příslovce nebo spojky.

Částice obvykle vyjadřují postoj mluvčího, míru jistoty, přání, zdůraznění nebo omezení významu věty. Pokud slovo mění význam celé výpovědi, ale samo o sobě nenese větný význam, velmi pravděpodobně se jedná o částici.

Zde se dozvíte odpověď na otázku Částice - neohebný slovní druh. Podobné téma rozebíráme v širších souvislostech a možná se chcete dozvědět více. Zde je výběr nedůležitějších sdělení k tématu jak poznat částice a možná tam budou i zkušeností ostatních čtenářů.

Popřípadě nabízíme ještě článek Cvičení na slovní druhy, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.

Nejčastější záměny částic s jinými slovními druhy

Častou chybou je záměna částic se spojkami nebo příslovci. Například slovo „snad“ může být částicí, pokud vyjadřuje nejistotu, ale v jiném kontextu může plnit jinou funkci.

Podobně slova jako jen, právě, možná, asi mění slovní druh podle svého postavení a významu ve větě. Rozhodující je vždy kontext, nikoli samotný tvar slova.

Za zmínku stojí také článek Slovní druh až.

Částice a jejich vliv na význam věty

Pomocí částic lze jemně měnit význam výpovědi, aniž by se změnila její základní stavba. Částice mohou výpověď zeslabovat, zesilovat, zpochybňovat nebo naopak potvrzovat.

Například přidáním částice lze vyjádřit nejistotu, důraz, přání nebo emoci, což je důležité nejen v mluveném, ale i v psaném projevu.

Nebo se ponořte hlouběji do tématu a přečtěte si článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům, který přináší další nové pohledy v souvislostech.

Částice v psaném a mluveném projevu

V mluveném projevu se částice často pojí s intonací a gesty, zatímco v psaném textu musí jejich význam vyplynout pouze z kontextu. Právě proto je jejich správné užití klíčové pro srozumitelnost textu.

V odborných textech se částice používají střídmě, zatímco v běžné komunikaci jsou velmi časté a přirozené.

Pro ty z vás, kteří chtějí více informací na jednom místě, jsme vybrali podstatné inforamce a seřadili jsme je do jedné ucelené stránky, kterou najdete zde: vše podstatné týkající se tématu častice slovní druh, a přidali jsme i příběhy ostatních čtenářů.

Článek Čárky ve větách by také mohl pomoci rozšířit povědomí o nové poznatky.

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Co jsou částice?

Částice jsou neohebné slovní druhy, které vyjadřují postoj mluvčího k výpovědi.

Jsou částice větným členem?

Ne, částice nejsou větným členem a nelze se na ně ptát otázkami.

Jaký je rozdíl mezi částicí a příslovcem?

Příslovce rozvíjí význam sloves nebo přídavných jmen, částice mění význam celé věty.

Může být jedno slovo více slovními druhy?

Ano, například slova „snad“ nebo „jen“ mohou být částicí i jiným slovním druhem podle kontextu.

Jak poznám částici při rozboru věty?

Pokud slovo není větným členem a ovlivňuje význam celé výpovědi, jedná se pravděpodobně o částici.

Jsou částice důležité pro porozumění textu?

Ano, často rozhodují o tom, jak je výpověď chápána.

Používají se částice jen v mluveném jazyce?

Ne, běžně se vyskytují i v psaných textech.

Patří částice mezi ohebné slovní druhy?

Ne, částice jsou neohebné.

Související články

příběhy k článku
přidejte sem svůj příspěvek

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.


Vzory otcův matčin
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
Gramatika jenž
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.