Nahrazení spojky že

Nahrazení spojky „že“ – proč a kdy je to vhodné

Spojka „že“ se používá především ve vedlejších větách obsahových. Jelikož se v textech objevuje velmi často, může působit opakovaně a stylisticky nevýrazně. V některých případech existují elegantnější a přesnější způsoby, jak větu formulovat.

1. Nahrazení spojkou „aby“ nebo „ať“

Pokud jde o vyjádření přání, záměru či cíle, lze spojku „že“ nahradit vhodnější spojkou:

• Řekl, aby přišel včas. (místo: Řekl, že má přijít včas.)
• Přál si, ať je brzy doma. (místo: Přál si, že bude brzy doma.)

2. Nahrazení infinitivem

Infinitiv často umožní stručnější a přirozenější vyjádření:

• Upozornil ho, aby opatrně parkoval → Upozornil ho, opatrně parkovat.
• Požádala ho, aby jí pomohl → Požádala ho pomoci.

3. Změna slovosledu a přeformulování věty

Někdy stačí malá úprava věty, aby spojka „že“ nebyla potřeba:

• Místo: „Řekl, že nepřijde.“ → Oznámil svou nepřítomnost.
• Místo: „Zjistili, že je nemocný.“ → Zjistili jeho nemoc.

4. Nahrazení spojkou „protože“, „když“, „jestli“ (pokud to význam dovolí)

V některých větách je „že“ používáno nepřesně, a správnější je zvolit jiný typ vedlejší věty:

• Byl rád, protože vyhrál. (vyjadřuje příčinu)
• Nevěděl, jestli přijde. (vyjadřuje nejistotu)

5. Odstranění spojky při předmětu (jmenné vyjádření)

Obsahové věty lze často převést na podstatné jméno:

• „Bylo jasné, že odejde.“ → Bylo jasné jeho rozhodnutí k odchodu.
• „Potvrdil, že přijede.“ → Potvrdil svůj příjezd.

6. Stylová variabilita – vyhnutí se opakování

V textech je dobré střídat konstrukce se spojkou „že“ a jiné způsoby vyjádření, aby text nepůsobil jednotvárně. Někdy lze větu rozdělit, učinit z ní souvětí s jiným typem vztahu nebo ji převést na větu jednoduchou.

Příklady přirozeného nahrazení „že“

• Myslel si, že to zvládne → Myslel si, že to zvládne. (zde je spojka vhodná – není nutné ji nahrazovat)
• Pevně věřil, že uspěje → Pevně věřil ve svůj úspěch.
• Doufám, že přijdeš → Doufám v tvůj příchod.