Jak se ptáme na příslovce

Slovní druhy, určování, příslovce, plnovýznamové, neohebné

Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.

Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.

Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?

Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.

Otázky na příslovce

• na místo se ptáme: kde?, kudy?, odkud?, kam? - nahoře, tudy, shora, nahoru, tam
• na čas se ptáme: kdy?, odkdy?, dokdy? - zítra, nikdy, odmalička, neustále
• na způsob se ptáme: jak? - špatně, potichu, pěkně
• na míru se ptáme: jak moc? - velmi, zcela, málo
• na příčinu se ptáme: proč? - proto, schválně

Mohli jste si položit jednu z těchto otázek a daným výrazem na ni odpovědět? Pak již zcela jistě víte, že je "zkoumané" slovo příslovce.

Nejčastější chyby při určování příslovcí

Při určování příslovcí se velmi často chybuje proto, že se žáci soustředí pouze na tvar slova a ne na jeho význam ve větě. Slovo může vypadat stejně, ale v různých větách plnit odlišnou funkci.

Typickým problémem je záměna příslovce s předložkovým spojením nebo se spojkou. Proto je vždy nutné sledovat, na jakou otázku slovo odpovídá a zda samo nese význam.

Rozšířené otázky na příslovce v praxi

Kromě základních otázek, které se běžně učí ve škole, se v praxi setkáte i s jejich rozšířenými podobami. Ty pomáhají hlavně u složitějších vět.

• Kde? kam? odkud? kudy? – příslovce místa
• Kdy? jak dlouho? odkdy? dokdy? – příslovce času
• Jak? jakým způsobem? – příslovce způsobu
• Jak moc? do jaké míry? – příslovce míry
• Proč? z jakého důvodu? – příslovce příčiny

Příslovce ve větě versus jiné slovní druhy

Jedním z nejlepších způsobů, jak si ověřit, že jde skutečně o příslovce, je zkusit slovo ze věty vypustit nebo nahradit jiným příslovcem. Pokud věta zůstane smysluplná, jde velmi pravděpodobně o příslovce.

Naopak slova, která bez vazby na jiné výrazy ztrácejí význam, bývají předložky, spojky nebo částice.

Příslovce procvičování – jednoduchý postup

Při procvičování příslovcí se osvědčuje systematický postup:

• najít ve větě neohebné slovo
• položit si jednu z otázek na příslovce
• ověřit, zda slovo vyjadřuje okolnost děje

Tento postup funguje spolehlivě i u delších a složitějších vět.

Ukázky procvičování příslovcí

Zkuste si určit příslovce v následujících větách:

• Včera jsme se tam sešli všichni.
• Choval se velmi slušně.
• Odešel potichu, aby nikoho nerušil.
• Zůstal doma proto, že byl nemocný.

Jak si otázky na příslovce zapamatovat

Dobrou pomůckou je zapamatovat si pět základních okruhů: místo, čas, způsob, míra, příčina. Ke každému okruhu pak automaticky přiřadíte odpovídající otázky.

Tato metoda se osvědčuje zejména při rychlém určování slovních druhů v testech.