Druhy vedlejších vět

Gramatika

Zveřejněno dne 21.10.2015

Vedlejší věty jsou závislé na jiných větách. Větami řídícími mohou být věty hlavní ale i jiné věty vedlejší. Vedlejší věta se dá poznat tak, že nemůže stát samostatně, pro pochopení smyslu je důležitá i věta řídící.


Vedlejší věta doplňková

Vedlejší věta vyjadřuje doplněk věty řídící. Závisí na slovese věty řídící a zároveň se vztahuje k jménu v podmětu nebo v předmětu této věty. Obvykle závisí na slovese smyslového vnímání (například cítit, vidět, slyšet), ale není to podmínkou. Často je uvozena spojkou jak, jako.

Ukázky použití

Viděl jsem včely, jak létají do úlu.

Vzpomínám si na dědu, jak si rád hrál s vláčky.

Připadal si, jako by byl ve své noční můře.

Vedlejší věta podmětná

Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty řídící, věta řídící tvoří přísudkovou část. Nejčastěji je uvozena vztažnými zájmeny kdo, co, nebo spojkami že, aby, kdy.

Ukázky použití

Není mi známo, kdo přijde na oslavu.

Potěšilo mě, co pro mě udělal.

Líbilo se mi, že na mě nezapomněl.

Bylo mu řečeno, aby si s sebou nebral lyže.

Nebylo mi sděleno, kdy dorazí na chatu.

Vedlejší věta důvodová

Vedlejší věta důvodová se nazývá také vedlejší větou příčinnou. Tato věta vyjadřuje příčinu (důvod) děje věty řídící. Uvozena bývá nejčastěji spojkami že, poněvadž, protože, jelikož.

Ukázky použití

Zaspal, protože si nenastavil budík.

Musím se omluvit, poněvadž jsem zapomněl domácí úkol.

Že jsem měl vyznamenání, dostal jsem nový telefon.

Jelikož jsem to slíbila, musím jít.

Vedlejší věta způsobová

Vedlejší věta způsobová vyjadřuje příslovečné určení způsobu. Může se jednat o vedlejší větu vyjadřující prostý způsob, míru, prostředek, zřetel, ale i vedlejší větu způsobovou přirovnávací, účinkovou a omezovací.

Ukázky použití

Prostý způsob: Pracoval, jak uměl.

Míra: Jezte, co hrdlo ráčí.

Prostředek: Skleničky správně vyleštíte tak, že použijete čistou a suchou utěrku.

Zřetel: Pokud šlo o děti, nemohli být spokojeni.

Přirovnávací: Jak si usteleš, tak si lehneš.

Účinková: Měl tolik úkolů, že je nemohl zvládnout.

Omezovací: Nikdo ho nezachrání, ledaže by se stal zázrak.

Vedlejší věta předmětná

Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty řídící. Závisí na slovese věty řídící, nebo na přídavném jménu. Nejčastěji je uvozena spojkami že, aby, vztažnými zájmeny kdo, co a příslovci kde, kam, odkud.

Ukázky použití

Věděl, že ho má ráda.

Chtěl, aby přijela.

Zaslechl, co se o něm říkalo.

Poznal, kdo to udělal.

Řekl mi, kam jde.

Dozvěděl se, kde je jejich tábor.

Přečetl si, odkud pojedou.

Vedlejší věta účelová

Vedlejší věta účelová vyjadřuje účel vzhledem k ději řídící věty. Nejčastěji bývá uvozena spojkou aby.

Ukázky použití

Šel do lékárny, aby nakoupil vitamíny.

Předstírali jsme spánek, abychom nemuseli jít do školy.

Vedlejší věta přívlastková

Vedlejší věta přívlastková vyjadřuje přívlastek řídící věty. Závisí na některém podstatném jménu řídící věty. Bývá uvozena zájmeny který, jenž, vztažnými příslovci kde, kdy, kam a spojkami aby, že.

Ukázky použití

Viděl strom, do kterého udeřil blesk.

Měl psa, jenž kulhal.

Navštívili místo, kde se vdávala.

Učitel ho vyvolal v okamžiku, kdy si hrál s telefonem.

Pozval ho na místo, kam nikoho předtím nevzal.

Nelíbila se mu představa, že neuspěje.

Měl přání, aby v životě uspěl.

Vedlejší věta přísudková

Vedlejší věta přísudková vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou.

Ukázky použití

Obloha byla, jako by ji vymaloval.

Naše babička byla z těch, kdo si nenechají nic líbit.

Vedlejší věta přípustková

Vedlejší věta přípustková vyjadřuje okolnost, která není v souladu s obsahem věty řídící. Tato věta je uvozena nejčastěji spojkami ačkoliv, třebaže, přestože, i když.

Ukázky použití

Ačkoliv pršelo, šel na procházku.

Přišel na oslavu, třebaže ho nikdo nepozval.

Přestože se doma neučím, mám dobré známky.

I když s tebou nesouhlasím, poslechnu tě.

Vedlejší věta příslovečná časová

Vedlejší věta časová vyjadřuje časovou okolnost. Tuto větu uvozují spojovací výrazy když, až, jakmile, zatímco, dříve, kdykoli.

Ukázky použití

Když šel domů, začalo pršet.

Dohadovali se tak dlouho, až se dohodli.

Vydali se na cestu, jakmile se setmělo.

Zatímco učitelka vyprávěla látku, žáci si dopisovali úkoly.

Uhodl jsem hádanku dříve, než nám napověděli.

Kdykoliv látce nerozuměl, zvedl ruku.

Vedlejší věta příslovečná místní

Vedlejší věta místní vyjadřuje místní určení. Uvozují ji spojovací výrazy kde, kam, odkud, kudy.

Ukázky použití

Setkali se tam, kde se včera rozloučili.

Jel na dovolenou, kam si vždy přál.

Vrátil se tam, odkud přišel.

Šel, kudy nešel nikdo před ním.

Vedlejší věta příslovečná podmínková

Tato vedlejší věta podmínková vyjadřuje podmínku, na které může nastat děj věty řídící. Tuto větu uvozují spojky jestliže, -li, kdyby, když, jestli.

Ukázky použití

Jestliže chceš dobrou známku, uč se.

Kdyby to věděl, nepřišel by.

Chceme-li vyznamenání, musíme se učit.

Kdybys potřeboval, pomůžu ti.

Jestli mě zavoláš, přijdu.

Když mi dnes pomůžeš, příště ti pomůžu já.

Autor: © Mgr. Jitka Musilová

odkaz na tento článek

. Druhy vedlejších vět [online]. PravopisČeský.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 222 lidí.




sdílejte článek se svými přáteli


Facebook   
Twitter   
Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku


SiteMAP | RSS