Pranostiky na červen


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Pranostiky

Zveřejněno dne 9.4.2016


Pro každý měsíc je typické nějaké počasí a zemědělské činnosti. Pranostiky nám dávají přehled toho, co můžeme v jednotlivých měsících očekávat. Zároveň nám pranostiky slouží jako zdroj informací o tom, co dříve naši předkové dělali v jednotlivých měsících, kdy a jak pracovali na poli, zároveň ale i čeho se báli a co očekávali. Pranostiky se tedy také týkají šestého měsíce června, který má 30 dní. Zároveň v tomto měsíci začíná léto (21. června). Původ názvu tohoto měsíce není úplně zřejmý, je několik možných variant jeho původu. Jednou variantou původu je, že vzniklo od slova červenat, protože některé ovoce se v tomto měsíci vybarvuje. Druhá možnost spojuje měsíc červen se slovem červ, protože v tomto měsíci červi způsobují škody na stromech a ovoci. Poslední možností je, že název měsíce vznikl od červce, který se v tomto měsíci sbírá, aby se z něj vyrobilo barvivo. Pranostiky se vztahovaly a vztahují nejen k celým měsícům, ale někdy i k jednotlivým dním v měsíci, obzvlášť pokud v tento den měl svátek nějaký svatý. Výjimkou není ani měsíc červen.

Pranostiky na jednotlivé dny

1. červen: svátek má Laura (dříve svatý Fortunát a Nikodémus)

PRANOSTIKY:

  • O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
  • Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.
  • Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto měsíce říká, že déšť je v tento den ceněný, pravděpodobně proto, že předtím následovalo dlouhé období sucha. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den bude hezky, tak bude dobrá úroda. Poslední pranostika se také týká pěkného počasí v tento den, říká, že pravděpodobně předtím měsíc pršelo.

2. červen: svátek má Jarmil

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. červen: svátek má Tamara (dříve svatý Antonín)

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
  • Na svatého Antona každá jahoda je červená.
  • Na svatého Antonína broušení kos započíná.
  • Na svatý Antonín len zasít neprodlím.
  • Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den teplo, i zima bude teplá. Pokud bude chladno, můžeme se těšit na velmi chladno zimu. Další pranostika se týká zrání jahod. Pranostika říká, že v tuto dobu už jsou jahody běžně zralé. Třetí pranostika se věnuje sečení trávy, které v tuto dobu zemědělce jistě čeká. Další pranostika je další z rad, která doporučuje sít len. Poslední pranostika odkazuje na možnou bouřku v tento den.

4. červen: svátek má Dalibor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. červen: svátek má Dobroslav (dříve svatý Bonifác)

PRANOSTIKY:

  • Kolem svatého Bonifáce včela sbírá medovice.
  • Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto dne odkazuje na to, že v tuto dobu již běžně létají včely a tvoří si med. Druhá pranostika říká, že v tento a následující den může být chladno.

6. červen: svátek má Norbert

PRANOSTIKA:

  • O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika slibuje, že už nebude chladno.

7. červen: svátek mají Iveta a Slavoj (dříve svátek Tělo a krev Páně)

PRANOSTIKY:

  • Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!
  • Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají, že v tento den může být jasno a co nám takové počasí přinese. První pranostika říká, že bude dobrý rok a druhá, že budeme mít dobrou náladu.

8. červen: svátek má Medard

PRANOSTIKY:

  • Jak na Medarda prší, tak šest neděl déšť se vrší.
  • Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
  • Jaké počasí o Medardu bývá, takové se v létě po něm ozývá.
  • Jaký čas bude na svatého Medarda, takový bude čtyřicet dní pořád.
  • Jaký den Medard zasvětí, také budou senoseči.
  • Jaký je počasí o svatém Medardu, takové je o žních.
  • Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
  • Kdo na Medarda len vysévá a zelí sází, jistě dostatek toho sklízí.
  • Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu i zelí mívá.
  • Když dne 8. června prší, tedy pršívá přes celý měsíc.
  • Když Medard se rozvodní, pršívá šest týdní.
  • Když na Medarda prší, ještě čtyřicet dní po sobě pršeti má.
  • Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.
  • Když na Medarda prší, těžko se seno suší.
  • Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
  • Když prší na Medarda, namokne každá brázda.
  • Medard nemá mrazů více, by nezamrzly nám vinice.
  • Medardovy mrazy vinné révy nepokazí.
  • Medardův dýšť - čtyricát dní plíšť.
  • Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.
  • Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
  • Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.
  • Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
  • Prší-li na Medarda, je malá naděje na slunečné léto.
  • Prší-li na Medarda, pohanka v zemi hartá.
  • Prší-li na svatého Medarda, budou žně deštivé.
  • Prší-li na svatého Medarda, prší ještě čtyřicet dní po sobě a zkazí se sena.
  • Svatý Medard nepřináší více žádný mráz, který by mohl uškodit vinnému keři.
  • Svatý Medard vždy jen dobré víno pije a vodu nechává, ať se, kam chce, lije.
  • Tak jak na svatého Medarda bouří, tak se celý měsíc po tom bouřky souží.
  • Z Medardovy kápě čtyřicet dní kape.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik tohoto dne se týká možného deště v tento den, který by přinesl deštivé počasí v následujícím měsíci, případně při žních. Některé pranostiky říkají, že déšť na svatého Medarda přinese i záplavy, nedostatek hub a zhoubu pro obilí. Naopak když je tento den jasný, tak to udělá radost zemědělcům. Některé pranostiky slouží jako útěcha pro vinaře, protože říkají, že mráz v tento den vínu neuškodí.

9. červen: svátek má Stanislava

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. červen: svátek má Gita

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

11. červen: svátek má Bruno (dříve svatý Barnabáš)

PRANOSTIKY:

  • O svatém Barnabáši bouřky často straší.
  • Plačtivý Barnabáš - úroda na vinicích.
  • Prší-li na svatého Barnabáše, padají hrozny do koše.
  • Svatý Barnabáš na trávu nezapomíná, on nejdelší den i trávu mívá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika varuje před možnými bouřkami v tento den. Další pranostiky se týkají deště v tento den, který by přinesl dobrou úrodu deště. Poslední pranostika zas říká, že se v tomto období daří trávě růst.

12. červen: svátek má Antonie (dříve svatá Tonička)

PRANOSTIKY:

  • Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá deštivý den.

13. červen: svátek má Antonína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. červen: svátek má Roland

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

15. červen: svátek má Vít

PRANOSTIKY:

  • Den svatého Víta mnoho deště skýtá.
  • Déšť na svatého Víta - špatná budou žita.
  • Déšť o svatém Vítu škodí ječmeni i žitu.
  • Kam se vítr o svatém Vítu stáčí, tam se také listí otáčí.
  • Kdo seje na Víta, škoda žita.
  • Kdo začíná sekat na svatého Víta, nedostane domů seno suché.
  • Když prší na Víta, bude pršet i na Jána.
  • Mokrý den 15. června ječmenu velmi škodí.
  • Na svatého Víta hlava ještě nedoléhá, u paty již svítá.
  • Na svatého Víta na jedné straně se tmí a na druhé svítá.
  • Na svatého Víta o půlnoci svítá.
  • Na svatého Víta ve dne i v noci svítá.
  • Nasázíš-li zelí do Víta, bude zelnice bita.
  • Nesej na svatého Víta – škoda žita!
  • O svatém Vítě půl zrna v žitě.
  • Od svatého Víta až k Janu mnoho deště.
  • Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.
  • Pohoda od svatého Víta do svatého Jana - pro obilí je vyhraná.
  • Prší-li na svatého Víta, bývá špatná sklizeň žita.
  • Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.
  • Prší-li na svatého Víta, prší 31 dní.
  • Prší-li o svatém Vítu, škodí to žitu.
  • Sází-li se na Víta zelí, pak bělí.
  • Slavíček jen do svatého Víta zpívá.
  • Svatý Vít bere ptákům píšťalky.
  • Svatý Vít dává trávě pít.
  • Svatý Vít když deštěm kropí, na ječmeni škodu tropí.
  • Svatý Vít kořen štíp, svatý Prokop, ten ho dokop.
  • Svatý Vít mění čas.
  • Svatý Vít mění čas a často deštěm poctí nás.
  • Svatý Vít přináší sebou deště.
  • Vít když přišel, trápí vedra též Jana Burjana, Petra.

VYSVĚTLENÍ:

Velká část pranostik předvídá déšť v tento den, který by uškodil úrodě obilí. Jiné pranostiky říkají, že v tento den se nemá sít žádné obilí, bylo by to zbytečné, neurodilo by se. Jiné pranostiky zase říkají, že krásné počasí naopak přinese dobrou úrodu obilí.

16. červen: svátek má Zbyněk

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

17. červen: svátek má Adolf

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. červen: svátek má Milan

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

19. červen: svátek má Leoš (dříve Gervác a Protáz)

PRANOSTIKY:

  • Na Gerváze a Protáze posečeš seno nejsnáze. Jestli je suchý odvézt chceš, do Jana si pospěš.
  • Prší-li na svatého Gerváze a Protáze, po čtyřicet dní se deštivé počasí ukáže.
  • Svatí Gervázi a Protázi po loukách kopce sena rozhází.

VYSVĚTLENÍ:

Dvě pranostiky doporučují sekat trávu v tento den a zároveň ji co nejrychleji schovat do sucha, protože ještě může přijít déšť. Druhá pranostika zase říká, že pokud prší v tento den, bude pršet ještě minimálně měsíc.

20. červen: svátek má Květa

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. červen: svátek má Alois: dříve Letní slunovrat)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Aloise poseč louku, neboj se.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika doporučuje sečení trávy v tento den.

22. červen: svátek má Pavla (dříve Deset tisíc rytířů, Pavel z Noly)

PRANOSTIKY:

  • Na Deset tisíc rytířů desettisíckrát deset tisíc kapek.
  • Svatý Pavel z Noly zaplavuje štoly.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají déšť v tento i v následujících dnech.

23. červen: svátek má Zdeňka (dříve Agripina)

PRANOSTIKA:

  • Na svatou Agripinu odpočívej jenom ve stínu.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika naopak již varuje před sluncem, které může být silné, a proto je lepší strávit den ve stínu.

24. červen: svátek má Jan (dříve Jan Křtitel)

PRANOSTIKY:

  • Bylo-li počasí před Janem sychravé, bude po Janu mírně pršlavé, neboť svatý Jan chce mít svůj déšť.
  • Čím déle žežulka po Janu zpívá, tím dražší žito na trhu bývá.
  • Déšť co před Janem jít váhá, po Janu se tím více zmáhá.
  • Déšť na svatého Jana Křtitele - nenasbíráš ořechů do věrtele.
  • Do Jana Křtitele nechval ječmene.
  • Jak o svatém Janu Křtiteli, tak bude o Michaeli.
  • Jaké počasí o Janu bývá, takové i Michal mívá.
  • Jána má být louka shrabaná.
  • Když na den 24. června prší, žně mokré následovati budou.
  • Když na Jana Křtitele hřmí, všechny ořechy spadají, a když je pěkná svatojánská noc, bude jich dost a dost.
  • Když prší na Jana Křtitele, prší pak čtyři neděle.
  • Když svatojánská muška pěkně se leskne a svítí, bude počasí pěkné a můžeme do přírody na tanec jíti. Není-li ji však do svatého Jana viděti, budeme v chladnu a dešti doma seděti.
  • Kuká-li žežulka o svatém Janě, bude drahota.
  • Kukačka po svatém Janu za kolik dní kuká, za tolik grošů žito bude.
  • Na Jána bez deště - bude pěkně ještě.
  • Na Jána jasně - vozí se seno krásně.
  • Na svatého Jana jahody do džbána.
  • Na svatého Jana noc nebývá žádná.
  • Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
  • Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
  • Není-li ji však do svatého Jana viděti, budeme v chladnu a dešti doma seděti.
  • O Janu-li kukačka kuká, pěkný čas sobě vykuká.
  • O Janu-li sucho hostí, máme o žních mokra dosti.
  • O svatém Janu Křtiteli noc se na prahu prosedí.
  • Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě a léto k horku.
  • Od svatého Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horku.
  • Panuje-li okolo svatého Jana jižní nebo jihozápadní vítr, dlužno denně čekati déšť, neboť ten čas jsou plíště v horkém pásmu.
  • Po svatém Janu Křtiteli žežulka kuká, za kolik zlatých bude korec žita.
  • Po svatém Janu kukačka věští, málo že můžeme čekati štěstí.
  • Po svatém Janu, za čtyři neděle kukačka se od nás odebere.
  • Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.
  • Prší-li na den svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
  • Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé. Je-li bez deště, bude pěkně ještě.
  • Prší-li na svatého Jana Křtitele, prší celé tři dny. Je-li pěkně, potrvá pěkné počasí tři dny.
  • Prší-li na svatého Jana, bude za čtyři dní pršeti pořád a ořechy se nehrubě obrodí.
  • Prší-li v den svatého Jana Křtitele, louskáme červivé ořechy nesměle.
  • Radši čerta než hřib před svatým Janem viděti, to se stele k hladu.
  • Roj včel, který vyšel před svatým Janem a okolo svatého Víta aneb Božího těla, jest nejlepší. Ale ten, který vyjde po svatém Jáně, není tak dobrý.
  • Svatý Jan - mléka džbán.
  • Svatý Jan co křestí, čtyřicet dní chřestí.
  • Svatý Jan deštěm je znám.
  • Svatý Jan dešťů je přítel.
  • Svatý Jan Křtitel deště je ctitel.
  • Svatý Jan otvírá zimě zase dveře.
  • Včelí roje, které padly před svatým Janem Křtitelem, jsou ty nejlepší.

VYSVĚTLENÍ:

Některé z tohoto velkého množství pranostik předvídají déšť, a co to přinese do budoucna: další déšť, zkaženou úrodu ořechů, mokré žně, atd. Společně s tím souvisí i pranostiky, které předvídají zpěvy ptáků, které se mají ozvat při některém počasí (například při dešti) a předvídají tak například budoucí drahotu. Některé pranostiky zase říkají, že někdy si zemědělci do té doby přáli déšť a po tomto dni ho měli zase až moc.

25. červen: svátek má Ivan

PRANOSTIKY:

  • Svatý Ivan bývá plačtivý pán.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika předvídá déšť v tento den.

26. červen: svátek má Adriana (dříve Jan Burián)

PRANOSTIKY:

  • Který svatý mlátí bez cepů? Svatý Jan Burian.
  • Svatý Jan Burián mlátí bez cepů.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky předvídají bouřky a krupobití v tento den.

27. červen: svátek má Ladislav (dříve Sedmi bratří)

PRANOSTIKY:

  • Často povětrnost Sedmi bratří na budoucích sedm týdnů patří.
  • Jaké počasí na Ladislava bývá, takové se příštích sedm neděl skrývá.
  • Jaké počasí na svatého Ladislava, takové jest po sedm neděl.
  • Jaké počasí se na Ladislava objevuje, takové se sedm neděl ukazuje.
  • Neprší-li na sedm bratří, pak jsou suché žně.
  • Pro déšť na den Ladislava dlouhým mokrem bolí hlava.
  • Prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá.
  • Prší-li na svatého Ladislava, déšť dlouho přetrvá.
  • Vysévá-li svatý Ladislav houby, Petr a Pavel je sbírají.

VYSVĚTLENÍ:

Opět počasí v tento den přinese podobné počasí v následujících měsících.

28. červen: svátek má Lubomír

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

29. červen: svátek mají Petr a Pavel

PRANOSTIKY:

  • Jaký je Petr a Pavel, takový bude i Havel.
  • Je-li od Petra až po Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.
  • Na Petra a Pavla den jasný a čistý, rok úrodný a jistý.
  • Na Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek a ono zraje dnem i nocí.
  • Na svatého Petra a Pavla když hrom tříská, hřiby do země zatiská.
  • O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.
  • O Petru-li prší, třicet dní déšť se vyprší.
  • Petr a Pavel chodí s nůší, kořínky a houby suší.
  • Petr rozsévá houby, Pavel myši, když prší.
  • Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika předvídá stejné počasí jako v tento den, tak i v den, kdy má svátek Havel. Druhá pranostika říká, že pokud v tomto období bude velké vedro, bude dlouhá a studená zima. Třetí pranostika zase tvrdí, že pokud bude v tento den hezky, bude dobrá úroda. Jiná pranostika zase tvrdí, že pokud bude bouřka, tak dlouho neporostou hřiby, pokud bude ale pršet, bude se houbám dařit. Jiné pranostiky zase předvídají déšť v následujících měsících.

30. červen: svátek má Šárka

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
  • Červen červený jako z růže květ.
  • Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.
  • Červen mokrý a studený ovcím a mláďatům drůbeže se protiví.
  • Červen stálý - prosinec dokonalý.
  • Červen studený - sedlák krčí rameny.
  • Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
  • Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.
  • Červnové blýskání, na sýpkách praskání.
  • Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení.
  • Červnové větříky - časté deštíky.
  • Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.
  • Co déšť smočí v červnu, přes den vyschne za hodinu jednu.
  • Co se v červnu vylíhne, velmi často pohyne.
  • Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
  • Co vyroste v červnu na louce za den, roste jindy po týden.
  • Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička.
  • Deštivé léto je horší podzimku.
  • Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
  • Hřmí-li v červnu, bude pěkné obilí.
  • Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
  • Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.
  • Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
  • Jaký červen, takový i prosinec.
  • Jaro je přízeň, léto trýzeň.
  • Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
  • Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
  • Kdo se vyspí pod bezinkou, zbaví se sedmera nemocí.
  • Když je červen deštivý, polehává obilí.
  • Když kvete chrpa, za čtyry neděle chop se srpa.
  • Když se hřiby v létě mnoho rodí, ten rok málo chleba plodí.
  • Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
  • Letní bouřky při úplňku měsíce, znamenají dešťů dalece.
  • Louku seč, když je ti jí nejvíce líto.
  • Měsíc červen voní deštěm.
  • Nejkrásnější loukou je louka červnová.
  • Netřeba v červnu o déšť prosit, přijde, jak se začne kosit.
  • Od koukole červnového a chřipky modrý, za pět neděl do žní.
  • Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
  • Rýma tento v červnu lidi nejvíce posedá.
  • V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá.
  • V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
  • V červnu rolník ví, jaké asi bude posvícení, zda bohaté, či chudé.
  • V červnu se ukáže, co nám dá Pán Bůh na daře.
  • V červnu severní vání žita hojnost k nám přihání.
  • V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí.
  • Vlhký červen a studený – mnoho úrody z něj není.
  • Za chladu není ovádů.
  • Ze suchého června rádi nebýváme, za vlhkého vína, chleba nemíváme.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká počasí a toho, co které počasí přinese. Déšť v tomto období přinese špatné žně, ale dobře poroste tráva. Chladné počasí zase způsobí, že bude málo komárů a ovádů a lidé budou nastydlí. Naopak bouřka by měla přinést radost zemědělcům. Mráz by mohl úrodu zkazit. Absolutní většina pranostik předvídá chlad a déšť v tomto měsíci.

Autor: © Mgr. Jitka Musilová

odkaz na článek

. Pranostiky na červen [online]. PravopisČeský.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 15 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články