1. diktát
Lékaři zatím nezjistili, jak by se mohlo předejít rakovině.
Řekni mi, co mám všechno udělat.
Paní učitelka nemá ráda, když píšeme propiskou.
Zapálený vědec pozoroval, jak medvěd černý loví lososy.
Pavla usilovně přemýšlela, proč u zkoušky neuspěla.
Nikdy nevěř tomu, kdo ti pochlebuje.
Dědeček mi vzkázal, abych přijel co nejdříve.
Komu jsem vyznal lásku, ti neprozradím.
V noci se mi zdálo o tom, že už jsou Vánoce.
Honza si nepamatoval, jak se to přesně událo.
Naši známí nám vyprávěli, kterak se seznámili.
Myslivec předvedl, co všechno ten den ulovil.
Těm, kdo se včas nepřihlásili, výhru nevyplatíme.
2. diktát
Zařídila jsem, aby nepotřebné oblečení odvezli.
Kdo o něm šířil pomluvy, Jirka nevěděl.
Děti pozorovaly, kterak se srny blíží k jabloním.
Opravdu jsem netušil, že by tě to potěšilo.
Iveta zaujatě pozorovala, jak vychází slunce.
Jonáš slíbil tatínkovi, že se bude ve škole víc snažit.
Přemítal nad tím, co mu sdělil starosta obce.
Aby o mé nemoci mluvil, jsem nechtěla.
Zítra nám cestovní kancelář upřesní, odkud budeme odjíždět.
Poraď mi prosím, jak mám příklad správně vypočítat.
Rodina stále neví, co se pratetě stalo.
Vzkázala mi, ať přijdu včas a slušně oblečený.
Kde se nachází poklad, jsem Karlovi neprozradila.
3. diktát
Tušil jsem, že ho můj dárek potěší.
František udělal, o co byl požádán.
Kdo se dobře připraví, tomu bude přát i štěstí.
Babička nepočítala s tím, že dostane štěňátko.
Martina nevěděla, kam si položila klíče od domu.
Přátelé mi popisovali, jak cestovali po Evropě.
Usilovně jsme se snažili, aby z našich dětí vyrostli slušní lidé.
Vždy záleží na tom, jakou má daný člověk povahu.
Kolemjdoucí se mě zeptal, jestli znám cestu na nádraží.
Město informovalo občany, kde si mohou vyzvednout formuláře.
Slib mi, že dáš na malou Jarušku pozor.
Zda to byla pravda, jsem doteď nezjistil.
Žáci se těšili na to, až začnou prázdniny.
(Poznámka: Věty psané kurzivou jsou vedlejší věty předmětné.)
Autor: © Mgr. Jana Ženíšková