Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  

Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Jak taškář napálil taškáře

Jiří Žáček

Kráčí taškář z Horní Lhoty,

nese pytel popela.

Až já kápnu na hlupáka,

ošidím ho zvesela!

~

Kráčí taškář z Dolní Lhoty,

nese pytel žaludů.

Až já kápnu na hlupáka,

já ho šetřit nebudu!

~

Potkali se na rozcestí,

sesedli se k oddechu.

"Copak neseš?"

"Pytel mouky!

A ty?"

"Pytel ořechů!"

~

Taškáři se dohadují,

křikem plaší lesní zvěř.

"Dám ti mouku za ořechy!

Neproděláš, to mi věř!"

~

Vzali pytle a šli domů.

Hopsa hejsa hopsasa!

Viděli jste, milí zlatí,

takového ťulpasa?!

~

A když pytle rozvázali,

smích jim ztuhl na tváři.

Čert vem toho podvodníka!

křičí oba taškáři.

Krámek

František Halas

Kdeco vám tam prodají:

špendlíkové semínko,

růžky ptačí,

opentlené malinko,

rychlost račí,

kůži vody,

strach osiky,

pírko škody,

ententyky,

chyceného bycha,

mňouky kočičí,

za pět prstů ticha,

i-á osličí,

usušený sníh,

hadí korunky,

chlupy na dlaních,

tečky z Verunky,

jenom dírky,

jenom dírky

do jehel tam nemají.

Malá zmoklá slepice

Jiří Žáček

Koko-koko-kolegyně,

kamarádky z ulice,

ještě na to myslím s děsem –

zdálo se mi včera, že jsem

malá zmoklá slepice!

~

Koko-koko-kolektivně

seděla jsem na hřadu,

snášela jsem, kdákala jsem

pronikavým kvočním hlasem,

když měl kohout poradu.

~

Koko-koko-koncem týdne

přišel sedlák: Puť, puť, puť!

Popadly mě silné dlaně:

Zejtra budeš na smetaně!

Zkrátka horor! Dobrou chuť!

~

Koko-koko-kolegyně,

Katko, Hanko, Alice –

upřímně mi odpovězte,

taky se vám zdává, že jste

malé zmoklé slepice?

Moje tužka ušatá

Jan Vodňanský

Moje tužka ušatá

poskakuje sem a tam.

Buďto píše nebo kreslí,

neptá se mě vůbec jestli,

může papír počmárat,

proto tužku svou mám rád.

~

Buďto čmárá nebo píše.

zvířata i jejich skrýše,

kreslí, když ji napadnou

květy, které nezvadnou.

~

Moje tužka všeho schopná

včera vyskočila z okna,

vyvolala paniku,

rejdila po chodníku.

~

Moje tužka ušatá

poskakuje sem a tam,

Tuhu má a taky uši,

všechno slyší nebo tuší,

láká kluky děvčata,

Moje tužka ušatá.

O hádavých skřítcích

Miloš Kratochvíl

Jeden skřítek, jménem Vítek,

pohádal se o Servítek.

Jeho soupeř Bonifác

hodil na něj v zlosti tác.

~

Třikrát běda! A ten tácek,

který hodil Bonifácek,

jak se o tom vypráví,

bouchl Vítka do hlavy.

~

Nastal zmatek mezi všemi,

Vítek padl mrtev k zemi,

zavolali lékaře

a ten přijel v kočáře.

~

Doktor řekl, to se poddá,

na to stačí živá voda,

třikrát denně masáže,

dál se všecko ukáže.

~

A tak když ho pokropili,

skřítek Vítek byl hned čilý,

jak začaly masáže,

hned měl plno kuráže.

~

Ptal se, kde je Bonifácek,

řekli mu to, on vzal tácek,

bouchl, jak se vypráví,

Bonifácka do hlavy.

~

Nastal zmatek mezi všemi,

Bonifácek padl mrtev k zemi,

zavolali lékaře

a ten přijel v kočáře.

~

Doktor řekl, to se poddá,

na to stačí živá voda,

třikrát denně masáže,

dál se všecko ukáže.

~

A tak když ho pokropili,

Bonifácek byl hned čilý,

jak začaly masáže,

hned měl plno kuráže.

~

Ptal se, kde je skřítek Vítek,

co se hádal o servítek:

"Jakože jsem Bonifác,

musím na něj hodit tác."

~

Řekli mu to, Bonifácek

okamžitě chytil tácek,

a jak se to vypráví,

bouchl Vítka do hlavy.

~

Nastal zmatek mezi všemi...

Dost. Už mlčím. Jako němý.

Podle televize

Miloš Kratochvíl

Televizní programy,

to je nadělení!

Jestli to tak půjde dál,

tak celý svět změní.

~

Změní nejen člověka,

i zvíře či brouka,

změní prostě každého,

kdo se na ně kouká.

~

Špaček z budky sledoval

pořad Vařte s námi,

tak si chtěl dát žížalu

v želé s jahodami.

~

Žížala však viděla

spoustu akčních filmů

a to špaček netušil,

když k ní sletěl z jilmu.

~

Na záhonku vypukla

neskutečná rvačka,

v níž poprvé žížala

uškrtila špačka...

Popelka

Miloš Kratochvíl

Ze všech holek v naší čtvrti

je nejhezčí Ester.

Maminku má hodně přísnou

a je ze tří sester,

tatínek je popelářem –

takže je věc jasná!

Utrhl jsem tři oříšky,

ať je holka šťastná!

~

Třískla šutrem do oříšků

jednou, dvakrát, potřetí:

Ve dvou byla zdravá jádra,

z třetího prach vyletí...

Žádné boty, žádné šaty,

ani nitka zlatá!

~

Zuří Ester, zuří máma

a ještě víc táta.

Prskal vzteky, kulil oči,

zaplály mu tváře:

„Ty si budeš dělat šoufky

z dcery popeláře?!“

Tak skončila moje láska

k pohádkové nevěstě.

Popelář mě s kukavozem

honil dva dny po městě!

Rytířův duch

Jana Ruthová

Půlnoc bije v hradní věži,

sýček houká, chlup se ježí.

Vítr skučí, kvílí, duje:

Duch z obrazu vystupuje.

~

Nebohý rytíř zakletý,

za své činy byl prokletý.

Duch škobrtá po cimbuří,

vzdychá, heká, potom zuří:

„Nebaví mě hradem courat,

raději ho měli zbourat.

Přes tři sta let sem tam chodit...

Kdo mě přijde vysvobodit?“

~

Kohout třikrát zakokrhal,

měsíc na nebi se schoval -

Vytratil se duch,

zbyl po něm jen puch.

Sněžní muži

Miloš Kratochvíl

Bydleli tři sněžní muži

v horských štítech Nepálu,

vztekali se, už je štvalo

lézt do prudkých krpálů.

~

Zvlášť když někdy při nákupu

zapomněli droždí...

Jít zpět z osmi tisíc metrů,

to naštve i zhmoždí.

~

Tak odešli do nížiny

do Čech kousek za Prahu

a chození po rovině

jim změnilo povahu.

~

Teď, když zapomenou droždí,

ti tři muži sněžní

vrátí se, i když je fronta,

jsou milí a něžní.

Zimní láska

Karel Benetka

Hopsa, hejsa, cinky linky,

byly zimní prázdniny.

Sněhulák se zamiloval

do ovocné zmrzliny.

~

Sliboval jí hory doly,

rozpálil se do běla,

chtěl si ji vzít za manželku,

ona ho však nechtěla.

~

Sliboval ji věčnou lásku,

přemlouval jí ze všech sil,

chvíli tál a chvíli plakal,

až se celý rozpustil.

~

Ona byla necitlivá,

zlá a chladná jako led.

Dal jsem si jí do kornoutu,

za trest jsem jí celou sněd.

Zlý pes potkal zlého psa

Josef Kainar

Vsadili se o kus šunky,

kdo dřív zemi přehopsá.

~

Běželi, a pořád spolu,

nahoru a zase dolů,

přes palouk a přes potok,

hupky, hupky, skok a skok,

pořád šňupák při šňupáčku,

přes plůtek a na přeskáčku,

kolem pěti chaloupek,

přes pole a přes kaluže,

žádný lépe, žádný hůře,

tlamka s tlamkou, noha s nohou,

teď už sotva chodit mohou,

už jen lezou po čtyřech.

~

A když oba ztratí dech,

tož se oba od únavy

svalí rovnou do té trávy.

Celé léto v trávě spali,

než se trochu zbráborali.

~

Co se stalo s šunkou, děti?

Tu jim spapal

pejsek třetí.

Ztracená teta

Miloš Kratochvíl

Nikdo tak rád necestuje

jako teta Alžběta,

každou chvíli sbalí kufr

a vyrazí do světa.

~

V neděli nám oznámila,

že vyráží na sever,

včera volá: „Stal se malér!

Asi jsem si spletla směr“.

~

Říkala, že místo sněhu

je tam poušť a velbloudi,

má strach, i když neví, kde je,

že ještě víc zabloudí.

~

Hned nám ale vysvětlila,

proč to takhle dopadlo:

„Nechala jsem doma brýle

a spletla si letadlo.

~

Brýle leží na kredenci,

rychle mi je pošlete

a přibalte letní šaty,

snad je někde najdete“.

~

Našli jsme šaty i brýle,

tím však končí naděje.

Kam je máme tetě poslat,

když sama neví, kde je?

Autor: © Mgr. Jitka Musilová

odkaz na článek

. Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ [online]. PravopisČeský.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis
Jméno
E-mail
Komentář

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

Připojit fotku

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

Lidé také čtou

Další články k tématu jiří žáček básničky online

PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS